Do zdravotnictví by mělo příští rok putovat 334 miliard korun. Peníze se rozdělují podle úhradové vyhlášky. Nemocnice akutní péče spotřebují víc než polovinu sumy. Krizový štáb požaduje víc peněz, a to právě z rezerv pojišťoven. Premiér už dřív oznámil, že se z nich vezme dalších šest miliard.
"Pojišťovny uvolní dodatečných šest miliard rezerv. Krizový štáb požaduje až 13 miliard. Ten rozdíl mezi námi je asi sedm miliard, přesně 6,9 miliardy. Požádal jsem pana ministra (zdravotnictví Adam Vojtěch za ANO) o možnost setkat se se všemi poskytovali péče, potřebuji to vědět z první ruky," řekl ČTK Babiš. Podle něj může být s případnými změnami úhradové vyhlášky ale problém.
Prezident České lékařské komory Milan Kubek po jednání krizového štábu s premiérem řekl, že se "diametrálně liší informace", které dostal předseda vlády od zdravotníků a které mu dal ministr zdravotnictví. Podle štábu jsou zdravotníci přepracovaní kvůli vysokému množství přesčasů, kvůli nedostatku personálu se zavírají oddělení a pacienti neúměrně dlouho čekají na operace a vyšetření. Ministr označil přístup štábu za "nátlak a lobbing těch, kteří si nedokázali s pojišťovnami dojednat dohodu".
Dohodu o podobě úhradové vyhlášky, tedy financování letos neuzavřely nemocnice akutní a následné péče, nedohodli se ani poskytovatelé domácí péče. Právě jim podle Žitníkové peníze chybí nejvíc. Pro domácí péči a zdravotní sestry v sociálních službách krizový štáb žádá po miliardě korun navíc, nemocnice by podle něj měly dostat navíc sedm miliard.
Další schůzka štábu s premiérem by se měla uskutečnit začátkem příštího týdne po pátečním jednání Babiše s KSČM o rozpočtu. Komunisté svou podporu podmiňují zapracováním požadavků štábu. Jednat o nich chce i ČSSD.
Krizový štáb českého zdravotnictví tvoří Česká konfederace odborových svazů, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče, Asociace českých a moravských nemocnic a další organizace sdružující pacienty, lékaře, seniory, zdravotně postižené a poskytovatele domácí zdravotní péče.