BRUSEL -
„Baltské druhy jsou veskrze kontaminovány chemikáliemi,“ řekla jedna z představitelek WWF Ninja Reinekeová. „Není to jen břímě minulosti, nýbrž pokračující problém.“
Ze zprávy ekologů vyplývá, že například od konce 80. do začátku 90. let minulého století se každoročně v rybách z Baltu nahromadilo asi 31 kilogramů škodlivých polychlorovaných bifenylů, které nakonec skončily u lidí na talířích. Některé ryby
nesplňují normy EU ani ohledně množství dioxinů v nich obsažených.
„Obecně je známo, že Baltské moře je znečištěno víc než oceán. Právě proto je třeba při dovozu ryb do EU zvýšené kontroly,“ podotkl ke zprávě mluvčí české Státní veterinární správy Josef Duben.
Pokud jsou podle něj rybí produkty z Baltu uvolněny pro unijní trh, mohou se samozřejmě dovážet i do Česka.
„O případném problému stran zdravotní nezávadnosti určitého výrobku bychom byli informováni přes systém rychlého varování EU,“ dodal.
Prohlášení WWF také připomíná, že švédské úřady v roce 1995 doporučily ženám v reproduktivním věku, aby omezily konzumaci baltských sleďů či lososů kvůli kontaminaci toxickými látkami.
U sleďů zkoumaných v Baltském moři se totiž výskyt některých škodlivých látek ukázal být až padesátkrát větší, než tomu bylo u sleďů z Atlantského oceánu.
Kontaminovány však nejsou jen ryby. Zvýšenou hladinu toxických látek experti zaznamenali i u baltských lachtanů či mořských orlů. Hodnoty u nich byly dvakrát až pětkrát vyšší než u zvířat ze Severního moře či Atlantského oceánu.
Baltské moře je ekosystémem, který je vystaven vysokému znečištění, protože mezi ním a sousedním Atlantským oceánem existuje jen malá výměna vody. Výsledkem je, že znečištěná voda na místě zůstává i 25 až 30 let, píše se v textu.
Situaci zhoršuje rovněž fakt, že voda má v Baltském moři obvykle nízkou
teplotu, takže se chemikálie odbourávají extrémně pomalu.
WWF tvrdí, že současná legislativa EU dostatečně nechrání baltský ekosystém před znečištěním jedovatými látkami.
Mezinárodní organizace však dodala, že nový systém registrace, testování a povolování chemických látek (REACH) navrhovaný Evropskou komisí by situaci mohl změnit.
„Existující nařízení o chemikáliích v rámci EU neumožňují dostatečnou ochranu, avšak debata ohledně nové chemické politiky EU dává naději pro čistý Balt,“ uvedl Lasse Gustavsson, který má v rámci WWF na starosti program zaměřený právě na zkoumání čistoty Baltského moře.
ČTK