Již 6. ročníku specializovaného výzkumu Barometr českého zdravotnictví se zúčastnilo celkem 72 ředitelů nemocnic (46 % dotázaných) a 3 ředitelé zdravotních pojišťoven (70 % dotázaných). Otázky směřovaly stejně jako v předchozích 5 letech ke vnímání stávající situace v následujících oblastech: kvalita a dostupnost zdravotní péče, lidské zdroje, finance, hodnocení nemocnic a celkové koncepce zdravotnického systému u nás.
Kvalitu upevní efektivita
Přestože většina ředitelů českých nemocnic (93 %) a všichni ředitelé zdravotních pojišťoven považují český zdravotnický systém v celoevropském srovnání za kvalitní, téměř dvě třetiny ředitelů nemocnic (65 %) a všichni ředitelé pojišťoven připouští, že systém má velkou vnitřní rezervu. Ředitelé se domnívají, že bychom se v budoucích letech měli zaměřit nejen na zvyšování efektivity v nemocniční péči, ale zejména v ambulantní. Podle prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka je tento náhled ředitelů nemocnic na ambulantní péči „lidsky pochopitelný“.
„Je až komické, o kolik více ředitelů vidí zásadní rezervy v poskytování ambulantní péče, která se jich netýká, než v poskytování jejich nemocniční péče. Ostatně do stejného soudku patří názory ředitelů pojišťoven, že tyto platí za zdravotní péči v dostatečné výši,“ poznamenal Milan Kubek v komentáři k výsledkům průzkumu.
Přesto 4 z 5 ředitelů nemocnic (80 %) připouští, že v jimi řízených nemocnicích existují určité možnosti jak zlepšit kvalitu zdravotní péče. Většina ředitelů (58 %) se také domnívá, že v jejich nemocnici lze zlepšit úroveň dostupnosti péče. Na rozdíl od předchozích ročníků průzkumu je však patrný i určitý optimismus, neboť klesá podíl ředitelů, kteří se obávají zhoršení situace právě v oblasti kvality a dostupnosti péče. „Důvěra v kvalitu zdravotního systému v České republice je evidentní a můžeme říci, že i dlouhodobá. Pozitivním zjištěním je, že jak ředitelé nemocnic, tak představitelé zdravotních pojišťoven preferují zavedení hlubších tržních principů do zdravotního systému. To přináší mimo jiné větší možnosti participace pacientů, možnost připojištění, rozlišení standardní versus nadstandardní péče, a tím i větší možnost konkurence zdravotních pojišťoven,“ dodává k výzkumu executive director Ipsos Healthcare Michal Kudernatsch.
(Ne)dostatečné úhrady
I letos panoval již tradiční názorový rozpor mezi řediteli nemocnic a zdravotních pojišťoven v otázce financování. Ten byl nejviditelnější především v oblasti dostatečnosti úhrad. Oproti předchozím ročníkům je zde ovšem patrný určitý pozitivní posun. Snížil se totiž podíl ředitelů nemocnic, kteří vnímají úhrady od zdravotních pojišťoven jako nedostatečné. Zatímco loni je takto vidělo 90 % ředitelů nemocnic, letos to bylo už jen 74 % z nich, a 21 % šéfů nemocnic se dokonce shoduje s jasným přesvědčením ředitelů zdravotních pojišťoven, že úhrady jsou dostatečné.
Ředitelé nemocnic jsou také výrazně optimističtější v otázce budoucího vývoje úhrad za nemocniční péči. Letos všichni ředitelé pojišťoven a polovina ředitelů nemocnic očekávají nárůst úhrad, zatímco loni toto neočekával nikdo z představitelů nemocnic. V loňském roce se také téměř polovina (46 %) ředitelů nemocnic obávala prodloužení splatnosti plateb zdravotních pojišťoven, letos trpí těmito obavami jen 13 % respondentů. Ostatní se domnívají, že se doba splatnosti spíše nezmění. „Ekonomická krize se odrazila v pesimistických očekáváních, která se nenaplnila, jak ukazují malé výkyvy ve zpětném hodnocení efektivity, ekonomiky, dostupnosti služeb a jejich kvality. Zatímco v loňském roce si nikdo nedělal naději na navýšení úhrad za nemocniční péči, letos v to věří polovina respondentů. Tato očekávání budou jistě naplněna, protože se na zdravotním pojištění vybere více a stát navýšil platbu za své pojištěnce,“ věří poradce ministra zdravotnictví a předseda sdružení Občan Pavel Vepřek.
Nedůvěra v pozitivní listy
Realizátoři výzkumu letos nově zařadili i otázku týkající se tzv. pozitivních listů zdravotních pojišťoven. Zatímco ředitelé pojišťoven svému „vynálezu“ plně věří a považují ho za smysluplný prostředek k dosažení úspor prostředků veřejného zdravotního pojištění, ředitelé nemocnic tento názor sdílí pouze v 56 %. Dvoutřetinová většina (66 %) ředitelů nemocnic si navíc nemyslí, že by pozitivní listy měly v konečném důsledku pozitivní vliv na celkovou kvalitu a cenu zdravotní péče. Podle prezidenta České lékárnické komory (ČLnK) Lubomíra Chudoby má zavedení pozitivních listů zdravotních pojišťoven podíl i na častých výpadcích léčiv kvůli reexportu a nárůstu spoluúčasti pacientů. „Pozitivní listy ZP jsou neuvěřitelně svérázným způsobem ‚rozvoje‘ transparentních pravidel nastavení cen a úhrad léků. Jejich důsledkem (nikoli jediným) jsou nejen časté výpadky léčiv díky reexportu, ale také podstatný nárůst spoluúčasti pacientů. Její příčinou je přetrvávající neschopnost pojišťoven zajistit dostupnost léků z pozitivního listu pro všechny své pojištěnce a originální tuzemský systém započitatelných a nezapočitatelných doplatků na léky. Vrcholem je pak názor ÚOHS, že zdravotní pojišťovny přes absenci zákonných pravidel prý svými pozitivními listy neovlivňují hospodářskou soutěž,“ podpořil ve svém komentáři skepsi ředitelů nemocnic Lubomír Chudoba.
Chybí prostředky na investice
Dlouhodobé finanční problémy nemocnic se ve výsledcích výzkumu odrazily i v otázce plánovaných dlouhodobých investic. Odpovědi ředitelů nemocnic spíše poukazují na velké obavy v této oblasti. Více než třetina z nich (36 %) nečeká pro letošek výraznou změnu jejich výše ve srovnání s obdobím předchozích let, a nemalá část (35 %) ředitelů čeká dokonce jejich snížení. Pozitivní změnu vzhledem k výši investic očekává pro letošek pouze 17 % ředitelů nemocnic, pro příští rok pak přibližně každý čtvrtý (26%). Pravdou je, že nemocnice mají v současné době problémy už i s placením svých vlastních závazků vůči dodavatelům a na investice tak mnoho prostředků nezbývá. Otázku investic komentoval i jeden ze zástupců dodavatelů, generální ředitel Montážních závodů Liberec, a. s., Martin Hájek. „Realita, se kterou se potkáváme například my, je taková, že 80 % pohledávek je ze strany zdravotnických zařízení hrazeno po splatnosti. Pohledávky po splatnosti v roce 2013 nám byly uhrazeny v průměru 208 dní po datu splatnosti. Máme však i pohledávky přes 400 dní po splatnosti. Situace v úhradách se zhoršuje permanentně prakticky od roku 2012. Domnívám se, že je to systémový a strukturální problém a že se zkrátka ředitelé nemocnic mohou stavět na hlavu, ale peníze na úhrady nemají,“ vyjadřuje své pochopení situace ředitelů nemocnic Martin Hájek a dodává: „Co se týká přípravy technologických modernizací a investic, stále méně akcí je připravováno a zahajováno. Tyto věci souvisí právě dlouhodobě s podporou kvality celé poskytované zdravotnické péče a podporou práce lékařů a sester. Pokud v systému nebudou zbývat peníze na investice, nemůžeme počítat ani s růstem kvality.“
Obavy z nedostatku personálu
Zatímco ve výsledcích loňského Barometru byl patrný optimismus v personální oblasti, letošní názor ředitelů nemocnic do určité míry negativně ovlivnil konec platnosti výjimky pro přesčasovou práci, která dle 40 % respondentů z řad ředitelů nemocnic zvýšila personální náklady. Je proto možné pozorovat navýšení obav ředitelů jak v otázce fluktuace, tak v otázce nedostatku odborných pracovníků – zejména lékařů a sester. Zatímco loni pociťovala obavy z fluktuace lékařů necelá čtvrtina respondentů (24 %), letos je to už 38 %. Ještě výraznější nárůst obav z fluktuace byl zaznamenán u sester. Tyto obavy nyní pociťuje 22 % ředitelů nemocnic, přičemž loni to bylo pouhých 7 %. Stejný pesimistický trend byl patrný i ve vnímání nedostatku zdravotnického personálu. Nedostatek lékařů loni pociťovalo 44 % ředitelů nemocnic, letos to však bylo už 66 %. Téměř třetina (31 %) nemocnic trpí nedostatkem sester, loni to přitom bylo jen 10 %.
Podle prezidenta ČLK Milana Kubka není tento výsledek nijak překvapující a v současné době prý zatím neexistuje řešení jak vyhovět požadavkům evropské směrnice omezující množství přesčasových hodin – politici podle Milana Kubka promarnili příliš mnoho času. „Lékařská komora i Lékařský odborový klub na problém nedostatku lékařů marně upozorňují mnoho let. Posledním pokusem jak situaci řešit byla akce ‚Děkujeme, odcházíme‘, jejímž výsledkem byl podpis memoranda, ve kterém se Česká republika zavázala postupně zvyšovat platy lékařů za základní pracovní dobu. Své závazky však na rozdíl od nás vláda nesplnila. Pokud se nechceme smířit s poklesem úrovně české medicíny, budeme muset do zdravotnictví více investovat. V první řadě je třeba zvýšit mzdy lékařů za základní pracovní dobu. Současný stav, kdy polovinu příjmu lékaře v nemocnici tvoří peníze za přesčasovou práci, je neudržitelný,“ uzavírá Milan Kubek.
Otázka: Ve kterých z následujících oblastí pociťujete největší rezervy, respektive, kde byste případně usiloval/a o zlepšení nebo změny v rámci zdravotnického systému na obecné úrovni?
Otázka: Pociťujete nedostatek určitého typu personálu ve vaší nemocnici?