Všem nemocnicím v Česku ke konci roku vyprší smlouvy se zdravotními pojišťovnami, které chtějí novými dohodami zeštíhlit nemocniční síť. Se 17 nemocnicemi by rády uzavřely smlouvy střednědobé na dva až tři roky.
U 16 těchto zařízení navrhují „změnu struktury“. Asociace českých a moravských nemocnic a Asociace krajských nemocnic doporučily svým členům, aby nové smlouvy nepodepisovali. Žádají pro ně prodloužení nynějších dohod o pět let. Staví se proti navrhovanému seškrtání lůžek a podoby nemocnic. Nesouhlasí s ním ani odbory, lékařská komora, rada postižených či svaz pacientů.
Pět ze 17 nemocnic je v Jihomoravském kraji. V břeclavské nemocnici by podle nynějšího návrhu pojišťovny ze 17 oddělení nasmlouvaly pět. Dohodu na lůžkovou internu, dětské oddělení, gynekologii či ortopedii by neuzavřely. V nemocnici v Kyjově by mohlo zůstat z 25 oddělení 15. Nebyla by mezi nimi lůžková interna, neurologie či novorozenecké oddělení. Není jasný ani osud 13 z 21 oddělení znojemské nemocnice, a to psychiatrie, plicního, ortopedie či novorozeneckého. Ředitel nemocnice Miroslav Kavka nechtěl plány pojišťoven komentovat. „Dosud k žádnému jednání s naší nemocnicí nedošlo,“ uvedl Kavka.
V Plzeňském kraji v rokycanské nemocnici by se změny mohly dotknout všech oddělení. V pražské Nemocnici Na Františku jde o neurologii. U středočeské nymburské nemocnice by se měla upravit podoba všech pěti oddělení. Pět nemocnic by podle návrhu mělo mít smlouvu na všechna svá oddělení, přesto by se měly změnit. Ředitel VZP Pavel Horák minulý týden řekl, že střednědobé smlouvy by měly například vytvořit tlak na to, aby se zařízení sloučilo s jiným.
To je případ třeba Panochovy nemocnice Turnov, která už jedná o fúzi s Krajskou nemocnicí Liberec. Podle ředitele Tomáše Slámy se nemocnice s VZP dohodla na uzavření rámcové smlouvy na pět let kromě ortopedie a rehabilitace, kde bude uzavřena smlouva jen na rok. „V případě, že fúze nebude realizována v roce 2013, bude rámcová smlouva u ortopedie a rehabilitace omezena do konce roku 2014,“ sdělil ČTK Sláma.
Na konci letošního prvního pololetí podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) poskytovalo akutní péči 156 nemocnic. Pro ni měly 49.446 lůžek. Těch tak od konce loňska 1232 ubylo. Lůžek následné péče bylo koncem prosince 4877, na konci června o 12 méně. Novorozeneckých lůžek bylo letos v pololetí 2191, ubylo jich za půl roku deset. O tři desítky ošetřovatelských lůžek méně je i v zařízeních následné péče.
Vedení ministerstva, šéf VZP, lékařská komora i odboroví předáci se shodují na tom, že Česko má mnoho lůžek drahé specializované péče a nedostatek těch následných. „Chceme-li lůžka následné péče, musíme za ně zaplatit. Nemocnice by se samy transformovaly, kdyby to pro ně bylo lukrativní,“ řekl prezident lékařské komory Milan Kubek.
Podle něj rušení lůžek žádnou úsporu nepřinese, protože nemocnice nedostávají peníze podle počtu postelí. I když lůžek v posledních letech ubývá, výdaje dál rostou, podotkl prezident komory. Míní, že po utlumení menších a levnějších zařízení se pacienti přesunou do velkých nemocnic s dražší péčí, což by mohlo náklady ještě zvýšit.
Podle Kubka ve srovnatelném Rakousku funguje osm fakultních nemocnic a jsou v nich tři procenta lůžek, většina je v menších nemocnicích. V Česku je desítka velkých fakultních zařízení, k dispozici mají skoro čtvrtinu lůžek v zemi, srovnal Kubek.