ČTK řekl, že pošle podnět předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) a také vicepremiérovi pro výzkum Pavlu Bělobrádkovi (KDU-ČSL), který je předsedou rady. Bělobrádek o dalším setrvání Sykové ve funkci bude se Sobotkou i vědkyní jednat.
Sykovou už odvolal z funkce ředitelky Ústavu experimentální medicíny předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Kauzou léčby kmenovými buňkami podle něho poškodila dobré jméno celé akademie i ústavu. Drahošovo odvolání ale musí potvrdit rada ústavu, jejíž je Syková předsedkyní. O problému se mezi vědci spekulovalo delší dobu.
Vědecký tým Sykové v motolské nemocnici provádí experimentální léčbu amyotrofické laterální sklerózy (ALS) a nechával si od svých pacientů za terapii podle České televize kmenovými buňkami vyplácet 150.000 korun. Účast na klinické studii je přitom ze zákona bezplatná.
Bělobrádek v tiskovém prohlášení uvedl, že se v reakci na poslední vývoj situace rozhodl projednat působení vědkyně ve vládní radě. „Sejdu se s profesorkou Evou Sykovou a s premiérem Bohuslavem Sobotkou a následně veřejnost seznámím se svým rozhodnutím,“ uvedl. Z rady pro výzkum a vývoj může Sykovou odvolat pouze vláda, té musí k tomu dát podnět právě Bělobrádek jako předseda rady.
Hořejší je jedním z poradců premiéra pro vysoké školy a vědu. Situací je znepokojen dlouhodobě. „Myslím, že není možné, aby tato osoba (Syková) nadále byla první místopředsedkyní RVVI, protože to je velice významné místo. S takovýmhle škraloupem to člověk prostě nemůže dělat,“ řekl ČTK Hořejší.
Klinické studie se sice mají podle něj dělat, i když je výsledek nejistý, je ale nepřijatelné, aby mimo studii byl jiný počet pacientů taktéž takzvaně léčen. „Úplně skandální je, když si lidé za to musejí ještě platit. Podle včerejší (pondělní) reportáže se ukázalo, že pravděpodobně i mnozí, kteří jsou v té studii, si to platili sami,“ upozornil.
Vliv kmenových buněk na smrtelné onemocnění, při kterém pacientům ochabuje svalstvo, se dosud nepodařilo prokázat. Do pěti let od propuknutí ALS nemocní lidé obvykle umírají. Formálně to fungovalo tak, že pacienti sponzorovali nadaci na výzkum. „Ve skutečnosti to bylo jen obcházení, aby to nebylo přímo, že si to zaplatili. Jako hlavní morální problém vidím, že si to museli platit, neověřenou léčbu, kterou se nikdo na světě ještě neuzdravil, a jestli to někomu pomohlo, je vysoce sporné,“ řekl Hořejší.
Žádné solidní klinické studie to prý zatím neprokázaly. Je také přesvědčen o tom, že hlavní motivací vybírání peněz od pacientů mohla být potřeba „uživit“ soukromou firmu Bionova, která kmenové buňky pro motolskou léčbu kultivuje. Ústav experimentální medicíny v ní drží třiačtyřicetiprocentní podíl.