Na gymnáziu se pak setkala z tzv. tvrdými drogami, které do školy zavlekl její spolužák, který se stal jejím přítelem. Dcera přestala do školy chodit, několikrát opakovala ročníky. Snažila jsem se jí podat pomocnou ruku - chvíli u nás bydlela i s přítelem, podporovala jsem je i finančně, vařila, šatila. Dostala jsem ji i na psychiatrickou kliniku, ale nevydržela tam a nakonec utekla z vycházky. Slibovala všechno možné, že přestane s braním, dostuduje, najde si brigádu, rozejde se s přítelem. Chvíli to vždy vydrželo a pak se vše znovu opakovalo. Vím, že není hloupá, ale drogy jí hodně změnily. Hádala jsem se nejen s ní, ale i s manželem, který by ji nejradši vyhodil na ulici a nepomohl jí vůbec. Mladší syn šel raději bydlet k babičce, aby měl klid na učení. Dcera je teď třeba 4 dny z týdne mimo domov. Nevím, kde přespává, co jí, zda chodí do školy. Bojím se, aby se nedostala k nějakým krádežím nebo ji nezavřeli za přechovávání drog. Od nervů už skoro nespím a nejím. Doma to vypadá na rozvod a já už nevím, co mám dělat dál, kde jsem udělala chybu? Petra z Mladé Boleslavi
Dobrý den, paní Petro, váš dotaz je plný otazníků, které si nejsem jistá, že může zcela obsáhnout tato poradna. Nicméně se pokusím zodpovědět váš dotaz a případně vás nasměrovat na dlouhodobou specializovanou pomoc (odborné sociální poradenství, psychoterapeutickou pomoc apod.), která vám může dát odpovědi na některé vaše otázky.
V úvodu vašeho dopisu popisujete tzv. „drogovou kariéru“ dcery, ze které plyne, že prvotní experimentování začalo poměrně brzy a mělo „klasický průběh“, který klienti často popisují. Od legálních drog (společensky přijatelných) k nelegálním či tzv. tvrdým drogám. V tuto chvíli asi nemá smysl držet se terminologie dělení drog a popisovat u jednotlivých látek jejich účinky a rizika. Myslím si, že na tomto prostoru ani nemá smysl hledat důvody a viníky stávajícího stavu, to je pole spíše pro dlouhodobou a systematickou práci např. v sociální či v psychoterapeutické oblasti.
Z vašeho dotazu jasně nevyplývá, kolik je dceři let. V případě, že je dcera mladší 18 let, máte vůči dceři s manželem rodičovskou zodpovědnost a tím i do určité míry možnost uplatňovat z pozice zákonného zástupce jistá opatření. Do stávající situace by měla vstoupit také škola a příslušný sociální odbor. Lze využít některého z poradenských center, ale může dojít až na výchovná opatření nařízená soudem (předběžné opatření, eventuálně ústavní výchovu). Další možností je hospitalizace na dětské psychiatrii apod. Pokud však dcera stávající situaci nevnímá jako problémovou, ohrožující její další život a zdraví, pak bude v podstatě vše, co se bude dít pro její „záchranu“, vnímat negativně. Může se stát, že bude opakovaně z obdobných pobytových zařízení utíkat. Vše, co se kolem ní děje, totiž není její rozhodnutí, ale zbožné přání někoho jiného. Ona sama si zatím z drog patrně bere jen to „příjemné“, což tyto látky na začátku bezesporu nabízejí. Sociální servis měla dosud zajištěný rodinou, resp. vámi, takže doteď asi neměla žádnou příležitost zjistit, že drogy přinášejí také zážitky velmi nepříjemné a život ohrožující. Problematice závislostí u dětí a mládeže se věnuje v různém stadiu a formě pomoci řada organizací a zařízení, např. Cesta Řevnice, Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského (Nemocnice Pod Petřínem) - Dětské a dorostové detoxikační centrum aj. (blíže viz odkazy na organizace).
V případě, že vaše dcera dovršila 18 let věku, je již dospělá, a tedy i zodpovědná sama za sebe, což zmiňuji takto zcela úmyslně, neboť i pro vás je to záležitost, se kterou je zapotřebí začít pracovat. Tím, že jí budete i nadále zajišťovat zázemí, jí jen umožníte mít komfortní servis pro další braní drog a pravděpodobně se vám podaří rozvrátit i vaše manželství a postupně se vám asi bude vzdalovat také mladší syn, který bude mít stále důvod zůstávat „v klidu“ mimo svoji rodinu v jiné domácnosti.
V České republice je rozšířená záchranná síť služeb pro osoby závislé na návykových látkách. Prochází napříč jednotlivými obory -zdravotnické služby (AT poradny, detoxikační oddělení, psychiatrické léčebny a kliniky), sociální služby (denní a poradenská centra, terapeutické komunity), ale též psychologické a psychoterapeutické služby soukromého charakteru. Zmiňujete i obavy z případné trestné činnosti vaší dcery, kterou drogová scéna doprovází, a to zejména v podobě tzv. drobné kriminality - krádeže a následný prodej těchto věcí za účelem získání dalších finančních prostředků pro nákup každodenní dávky drogy. Celé spektrum trestně právní problematiky upravuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, a patří sem například trestné činy obecně nebezpečné (nedovolená výroba a držení omamných látek, šíření toxikomanie), trestné činy hrubě narušující občanské soužití (ohrožení pod vlivem návykové látky, výtržnictví), trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti (loupež), trestné činy proti majetku (krádež). V této době prochází rozsáhlou novelizací trestní zákoník a vlivem pozměňovacího návrhu se do něj dostalo mj. i snížení hranice trestní odpovědnosti z 15 na 14 let. Nový trestní zákoník by měl nahradit stávající, který platí už od roku 1961 a o jehož novelizaci většího charakteru se již delší dobu na veřejnosti diskutovalo.
Ve vašem dotazu několikrát vystupuje významně do popředí i krize vašeho manželství, která by asi měla dostát většího časového prostoru pro možná řešení a východiska z ní. V tak složité a nelehké životní situaci je vhodné obrátit se na odborníky v pomáhajících profesích (psycholog, psychoterapeut).
Přeji vám dostatek sil, trpělivosti a odvahy při řešení tak náročné rodinné situace.
Odkazy na organizace A. N. O. - Asociace nestátních organizací www.asociace.org (mj. právní poradna) Asociace manželských a rodinných poradců www.amrp.cz Centrum poradenství pro mládež a rodiny PrevCentrum www.prevcentrum.cz Cesta Řevnice www.dud.cz/cesta_revnice.html Drogový informační server www.drogy.net (mj. databáze kontaktů, internetová poradna) Drop in www.dropin.cz Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského www.nmskb.cz Sananim www.sananim.cz Triangl www.csspraha.cz/triangl.html
Bc. Jana Bednářová, sociální pracovnice