„Dávejte si pozor,“ vzkázala nedávno rodičům malých dětí prostřednictvím vlivného deníku Washington Post americká programátorka Melynda Slayová.
Varovala těmito slovy před vakcínou proti dětskému průjmovému onemocnění způsobenému určitým druhem virů, kterou 3. února schválil americký Úřad pro potraviny a léčiva.
Čeho se Slayová obává? Lékaři podle ní neodvádějí dobrou práci a neupozorňují rodiče na nežádoucí vedlejší účinky očkování. Sama si prý pečlivě vybírá, kterými vakcínami nechá své děti očkovat.
Očkovací látky mohou mít ve vzácných případech nepříznivé vedlejší účinky. Neopodstatněný strach z vakcín však páchá mnohem větší škody.
Konec nadějné vakcíny
Očkovací látka RotaTeq, o níž Slayová hovořila, chrání malé děti proti tzv. rotavirům, původcům těžkých průjmů. Lékaři ji vítají jako znamení ohlašující konec třicetileté války s rotavirovými infekcemi. Definitivní vítězství nad útočníky z mikrosvěta ale závisí i na tom, zda se podaří prorazit bariéru strachu a skepse.
Prakticky všechny děti se nakazí rotaviry ještě před dovršením pěti let. U většiny proběhne infekce bez vážnějších následků. Pokud se ale dostaví komplikace, jde do tuhého. Vážný problém představuje nemoc především ve třetím světě. Ale ani děti v ekonomicky vyspělých zemích nejsou hrozby ušetřeny.
Ve Spojených státech skončí ročně s rotavirovou infekcí v nemocnici asi 55 tisíc dětí, počty obětí se počítají na desítky. Celosvětově si choroba každoročně vyžádá asi půl milionu životů.
Již v roce 1998 se přitom zablýsklo na lepší časy. Očkovací látka se objevila už tehdy, jmenovala se RotaShield. Po devíti měsících ji však výrobce stáhl z oběhu, protože testy ukázaly, že u očkovaných dětí mírně zvyšuje riziko vzácného zauzlení střev.
Svět zůstal bez obrany a nemoc opět zabíjela. Teprve koncem roku 2005 byly úspěšně otestovány dvě nové očkovací látky, u kterých se komplikace provázející RotaShield nevyskytly (jedna z nich je právě ta, která se počátkem února dočkala schválení v USA).
Testy probíhaly nesmírně důkladně. Aby však mohly být vakcíny nasazeny v rozvojových zemích, je zapotřebí ještě dalších zkoušek, které prověří, jak na očkování reagují děti oslabené podvýživou nebo jinou chorobou.
Návrat vakcíny proti borelióze
Po vakcínách požadujeme 101procentní bezpečnost. Je to rozumné? Mnozí odborníci o tom nejsou přesvědčeni a netají se názorem, že třeba RotaShield měl zůstat ve hře alespoň v zemích třetího světa, kde jsou dopady rotavirových infekcí nejděsivější.
Každoročně by zachránil statisíce životů a komplikace by potkaly jen minimum očkovaných dětí. Takové kalkulace ale zjevně nejsme schopni. Bereme buď vše, nebo nic.
Farmaceutické společnosti to respektují. Dokládá to postup firmy Baxter Vaccines sídlící ve Vídni, která nedávno oznámila, že chce zahájit testy nové vakcíny proti lymeské borelióze. Svítá nám tak naděje na očkování proti nemoci přenášené klíšťaty, která vyvolává například těžké záněty kloubů. Ty mohou člověka na dlouhou dobu upoutat na invalidní vozík.
Příběh lymeské boreliózy přitom zarážejícím způsobem kopíruje historii boje proti rotavirovým infekcím. Také proti borelióze se první vakcína objevila už v roce 1998. A ani ona nepřežila vlnu skepse. V únoru 2002 ji výrobce stáhl z oběhu, do Evropy vůbec nedorazila. Ke dnu ji poslaly zlé jazyky.
Některé laboratorní výzkumy totiž naznačovaly, že základní komponenta vakcíny může za určitých okolností dráždit lidský imunitní systém, provokovat jej k útokům na buňky pacientova těla.
Podezření se opíralo pouze o reakce probíhající „ve zkumavce“. Ani u jedné ze statisíců očkovaných osob se nepodařilo sebevražedné útoky imunitního systému prokázat. Odborníci prověřili více než 900 očkovaných, kteří si stěžovali na zdravotní potíže. Ani jednu stížnost neshledali oprávněnou. Přesto podaly stovky lidí na výrobce žalobu a o osudu vakcíny bylo rozhodnuto.
„Ukázalo se, jak umí být svět iracionální,“ postěžoval si Markus Simon z německého Ústavu Maxe Plancka pro imunobiologii, jeden z autorů vakcíny, v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature.
Nová vakcína se své neúspěšné předchůdkyni v mnoha směrech podobá - ale zároveň se od ní liší způsobem, který vyvolává pochybnosti. Vědci totiž v nové vakcíně „vystřihli“ právě tu část, na kterou padlo podezření, že zbytečně dráždí imunitní systém.
Nevedl je k tomu důvod vědecký, nýbrž ryze obchodní. Simon proto na stránkách Nature pochybuje, zda bude vakcína bez části své účinné složky vůbec fungovat.
Náš zákazník, náš pán?
V těchto smutných příbězích bychom mohli pokračovat. Třeba zmínkou o vlně skepse, která se nedávno zdvihla v mnoha zemích a týkala se kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Vyvolala ji ničím nepodložená fáma, podle níž vakcína u dětí vyvolává těžké duševní postižení zvané autismus.
Sociologický výzkum týmu vedeného Melissou Leachovou ze Sussexské univerzity ukázal, že odpor proti očkování není záležitostí hlupáků. Mnozí z laických odpůrců nastudovali obrovská kvanta lékařské literatury, jejíž závěry pak interpretovali hodně svérázným způsobem.
Prostřednictvím internetu se o své „expertizy“ podělili s lidmi, kteří lékařské časopisy nečtou, ale četné odkazy na vědeckou literaturu na ně dělají impozantní dojem. Ti tak získali pro své obavy zdánlivě neotřesitelné „vědecké“ odůvodnění.
Oficiální stanoviska pak vnímají jako výsledek spiknutí, které má za cíl zamést fakta o škodlivosti vakcín pod koberec.
Mnozí z nás mají zkrátka pocit, že se musí o své bezpečí postarat sami. Jsou pak ochotni k různým nepředloženostem, shánějí například přes internet léky a vakcíny proti „ptačí chřipce“. Podvodníci takové poptávky bleskově využijí a dodají na černý trh buď zcela neúčinné padělky, nebo životu nebezpečné vakcíny určené pro očkování drůbeže.
Nezodpovědný přístup k vakcínám přitom ohrožuje všechny. Populace, v níž je hodně očkovaných, epidemiím odolává. V jejím středu jsou v bezpečí i jednotlivci, kteří očkování odmítli nebo si někde sehnali neúčinnou vakcínu. Jakmile však podíl neočkovaných přesáhne určitou mez, otevřeme epidemiím dveře dokořán.
V obchodě platí náš zákazník, náš pán. Dají si toto heslo na štít i výrobci vakcín? Budou se řídit vědecky ověřenými fakty, nebo veřejným míněním? Počtem zachráněných životů, nebo kalkulací výdajů za odškodnění v případných soudních sporech?
Ve vědě není pro demokracii místo. I kdyby si 99 % lidí myslelo, že určitá vakcína škodí zdraví, neznamená to, že musí mít pravdu. V obchodě však většina rozhodující slovo má. A vakcíny nejsou jen věda, ale i obchod. Iracionálním hlasům veřejnosti se proto v zájmu „dobré věci“ dostane sluchu.
Jaroslav Petr, biolog pro Respekt