Vývoj situace, ve které se několik let nachází berounská nemocnice, se přestává líbit i některým zájemcům, kteří se nyní přihlásili do soutěže na její pronájem či případný prodej.
Nejvíce je pobouřila zpráva komise ministerstva zdravotnictví, která nedoporučila pojišťovnám uzavřít pro příští rok smlouvy s internou, gynekologií a hlavně chirurgií této nemocnice. Podle odborníků je špatná situace v berounské nemocnici vyvolána uměle.
Před několika lety bylo rozhodnuto o rekonstrukci chirurgických sálů, na kterou měla být využita státní dotace. V rámci její první etapy byl za 20 milionů korun vybudován objekt s chirurgickými sály. Jejich zprovoznění mělo stát dalších 22,5 milionu, které měly jít také ze státní dotace. Nemocnice ale finanční prostředky na dovybavení sálů nedostala.
Podle poslance Richarda Dolejše (ČSSD) nese za současný stav chirurgického oddělení plnou odpovědnost krajský úřad.
„Ten znemožnil dokončení rekonstrukce operačních sálů, čímž oddělení nemůže vykonávat celou řadu zákroků a přichází tak o peníze od pojišťoven. To je i jedním z důvodů, proč má nemocnice dluhy v desítkách milionů korun,“ je přesvědčen Richard Dolejš.
S jeho vyjádřením se shodují i odborníci a firmy, které se do výběrového řízení přihlásily. „To, že nebyly sály dovybaveny, je obrovské plýtvání. Co s budovou sálů, která se nedá jinak smysluplně využít? Navíc současný personál nemocnice je plně erudovaný v oboru chirurgie a donedávna prováděl i velmi složité operační výkony. Pokud se zdejší chirurgie zruší, bude se jednat nejen o materiální, ale i o personální plýtvání,“ myslí si jeden z účastníků soutěže.
A jak nyní chirurgie funguje? Nemocnice přijme pacienta. Zajistí mu předoperační vyšetření a pak ho převeze do kladenské či některé pražské nemocnice. Tam ho odoperují a vrátí zpět do berounské nemocnice na doléčení. Komu takováto situace asi nejvíce prospěje? Berounské nemocnici určitě ne, protože ta o peníze za operační výkony, které jsou ze všech úkonů nejlépe placené, přichází.
Krajský úřad ale jakékoli pochybení či špatný úmysl odmítá. Podle mluvčího Krajského úřadu Středočeského kraje Martina Kupky nedostala berounská nemocnice 6 milionů na dovybavení chirurgických sálů proto, že by to byly zbytečně vyhozené peníze.
„Krajský úřad na dovybavení sálů prostředky měl. Ze zdravotních pojišťoven ale přišly jasné informace, že nemají v úmyslu s chirurgickým oddělením nasmlouvat péči. Podle pojišťoven je efektivnější investovat prostředky do specializovaných zařízení. Peníze, které byly původně určeny na dovybavení sálů, byly poskytnuty jiným nemocnicím,“ vysvětlil Kupka.
Podle výše uvedeného to vypadá, že o osudu berounské i jiných nemocnic rozhodují pojišťovny. „Nechápu, že někomu připadá existence chirurgického oddělení v nemocnici, která funguje téměř osmdesát let, zbytečná,“ diví se berounský občan Kamil Sýkora.
Podpora velkých oblastních nemocnic je ale i jedním z hlavních bodů koncepce Zdravotnictví Středočeského kraje, která byla schválena 31. 3. 2004.
Regionální deníky