Bez celoživotního vzdělávání se neobejdeme

5. 5. 2006 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
V posledních letech nastal velký rozvoj technologií. Nabízejí se nové zdravotnické služby i léčebné a diagnostické postupy, které zvyšují kvalitu zdravotní péče a prodlužují život lidí. Změny vyžadují průběžné doplňování vzdělání lékařů i nelékařského odborného personálu.


Ztráta odborné způsobilosti může mít dopad na zaměstnanost odborně vzdělaného zdravotnického personálu v podobě horšího uplatnění na trhu práce a snížení odměny za práci. V rámci průběžného doplňování vzdělání nejde vždy pouze o odborně zaměřené vzdělání, ale často také o doplnění dovedností týkajících se informačních systémů, práce s PC, doplnění znalosti cizích jazyků a všeobecného přehledu z oblasti práva a ekonomiky svého oboru.

Žijeme v rychlém spotřebním světě

Když se zamyslíme nad tím, jak vypadalo naše zdravotnictví před 10 lety, pochopíme, že se bez znalosti práce s výpočetní technikou neobejdeme. Tehdy jsem slýchávala od spolupracovníků, že PC není pro ně a že do starobního důchodu se bez této znalosti obejdou. Dnes zjišťují, že s jejich pomocí komunikují s okolím, platí apod. Podobné je to i s jiným znalostmi a dovednostmi.

I nám, dříve narozeným, by utíkalo mnoho znalostí, pokud bychom si vedle profesního vzdělání nedoplňovali také vzdělání všeobecné. Všichni se musejí připravit na to, že tytam jsou doby, kdy bylo možné absolvovat v mládí jednu školu a pak s menším úsilím projít do důchodu. Dnešní doba je dynamická, charakteristická změnami. Řadě lidí se může stát, že v důsledku dalších inovací zanikne potřeba jejich původní profese nebo část jejich dovedností přestane být potřebná a budou nuceni se učit novým poznatkům. Takový vývoj je nutné předpokládat a připravit by se měl i systém základního, sekundárního a terciálního vzdělávání.

Postgraduální vzdělávání by mělo být samozřejmostí, stejně tak i možnost prostupnosti jednotlivých systémů a mezioborového vzdělávání. Každý by se měl naučit své poznatky aplikovat do své práce i do praktického života. Dnešní společnost je poznamenána spotřebním způsobem života. Produktivní spotřeba - investice do vzdělání a zdraví - však nepřináší pouze aktuální užitek, ale zhodnocuje se v budoucnosti. Jde o snahu lidí maximalizovat současnou hodnotu svého budoucího příjmu. Mnoho manažerů a ekonomů předpovídá vznik tzv. vzdělanostní společnosti. Předpokládají další zrychlení života, varují před zaostáváním.

Tvrdí, že neplatí téměř nic z toho, co platilo včera. V této souvislosti hovoří o lidském kapitálu a jeho schopnosti tvořit. Zatímco jiné zdroje se vyčerpávají, lidský kapitál nikoli, lidské schopnosti lze stále rozvíjet. Nové směry hovoří o lidské univerzalitě, kterou lze pojímat jako všestrannost schopností - přicházet s inovacemi, komunikovat s jinými lidmi, poučit se z odlišných názorů či naopak dělit se o své názory a také dosáhnout praktické realizace poznání. To znamená, že je nutné dokázat kreativně myslet, být fl exibilní, rychlí, pohotoví, motivovaní, organizačně schopní, schopní týmové práce, umět vytvářet sítě, komunikovat atd.

Celoživotní honba za vzděláním

Podle statistik jsou lidé s vyšším a vysokoškolským vzděláním nejméně nezaměstnanými. A i když vzdělání neznamená automaticky nejvyšší výdělky a uplatnění, lze říct, že schopnosti a aktivní přístup v kombinaci se vzděláním jsou vstupenkou k dobrému uplatnění. V případě všeobecných sester a dalších nelékařských povolání jde především o to, aby se ty, které se nerozhodnou pro další vzdělávání na vysokých školách, vzdělávaly v rámci celoživotního vzdělávání, a to nejen ve svém oboru. Udržení kvalifi kace a vysoké odbornosti do budoucna nebude pouze záležitostí absolvování studia a získání způsobilosti k výkonu povolání, ale také celoživotním úsilím udržení si odborné způsobilosti. Systém terciálního a celoživotního vzdělávání musí projít dalším vývojem, aby bylo možné pracovníkům ve zdravotnictví umožnit nová studia nebo účastnit se celoživotního vzdělávání. V České republice máme velkou výhodu: k systému celoživotního vzdělávání jsme již přistoupili. A ačkoli se to může někomu zdát zbytečně zatěžující pro již pracující zdravotníky, opak je pravdou. Skutečně kvalitní celoživotní vzdělávání pomůže najít uplatnění bez problémů a stresů z obavy ztráty zaměstnání.

Tento trend a nároky na vzdělávání po celý život není specifi cký pouze pro zdravotnictví, začal být nutností všude. Pokrok a změny ženou svět dopředu a zároveň způsobují změnu v potřebnosti některých povolání, dovedností a poznatků. Asi nám nezbývá nic jiného, než se s tím smířit a přemýšlet o tom, kam bude směřovat vývoj v dalších letech a jít tomu vstříc.


O autorovi: Ing. Iva Merhautová, členka VR OSZSP ČR (reditel@szu-praha.cz)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?