„Když se pak narodila Sofinka, už jsme byli rozhodnutí, že ji očkovat nenecháme,“ vysvětluje matka postoj k léčbě své nejmladší dcery. Sama přitom proti očkování nic nemá. Byla by jen radši, kdyby se očkovalo až po devátém měsíci dítěte. Lékaři by navíc před samotnou aplikací měli podle ní důkladně prověřit, jestli v rodině nemají pro epilepsii či další onemocnění genetické predispozice.
Podle lékaře Ondřeje Berana z kliniky infekčních nemocí Univerzity Karlovy může být spouštěčem epilepsie skutečně očkování, které stimuluje imunitní odpověď organismu. „Stejně jím ale může být i chřipka,“ pokračuje lékař, podle kterého je souvislost mezi očkováním a neurologickými onemocněními sporná. I tak se to prý ale nedá vyloučit. Podle něho by se současný přístup společnosti k očkování změnil, kdyby se na našem území objevila v masivním měřítku nebezpečná epidemie běžně očkovatelné nemoci.
Nyní se o povinném očkování kvůli zákonu o dětské skupině, který vetoval prezident Miloš Zeman, znovu rozhořela diskuse (o jeho schvalování více na následující straně, pozn. red.). Podle nového zákona totiž budou moci do dětské skupiny zamířit pouze řádně naočkované děti. Lidskoprávní organizace ale tuto povinnost odmítají.
Neexistuje podle nich dostatečná medicínská argumentace pro nutnost očkování.
Rozhodovat o povinnosti by si měli podle jejich návrhů provozovatelé dětských skupin sami. „Vynucování povinného očkování dítěte jako podmínka jeho začlenění do dětských skupin dosud nebylo medicínsky řádně odůvodněno,“ říká lékař Jan Vavrečka ze sdružení Unicampus.
Navíc podle novely zákona o ochraně veřejného zdraví, která právě míří do prvního sněmovního čtení, provozovatel dětské skupiny dostane až půlmilionovou pokutu, pokud nenaočkované dítě přijme. Takových dětí je u nás ovšem minimum, rodiče se dnes spíše snaží odložit očkování na pozdější věk potomka. Tak jak to chce i Pavlína Chodurová.
V sousedním Německu přitom očkování povinné není, rodičům se pouze doporučuje. Podobných zemí je po Evropě více. Přesto podle Světové zdravotnické organizace je drtivá většina evropské populace proočkovaná, například proti dětské obrně dosahuje vakcinace u našich západních sousedů 95 procent. U většiny dalších nebezpečných nemocí pak překračuje proočkovanost ve státech Evropské unie 90 procent.
Místo informací tresty
Pokud rodiče dnes v Česku své dítě naočkovat nenechají, hrozí každému z nich až desetitisícová pokuta. Podle novely zákona o ochraně veřejného zdraví, kterou budou poslanci na současné schůzi sněmovny projednávat, bude hrozit lékařům sankce až tři miliony korun, pokud odmítnou dítěti vakcínu podat.
Podle odborníků ale chybí v Česku systém, který by určoval, kdy a kdo by měl děti poškozené vakcínou odškodnit. Pediatrům se nelíbí, že jako první jsou podezřívaní z chyb oni, povinnost by podle nich měla být na ministerstvu zdravotnictví. O tom se zatím jen diskutuje.
V Německu stačí pravděpodobnost příčinné souvislosti, aby stát v případě celoživotního postižení dítěte po doporučeném očkování vyplácel rentu. Pohybuje se mezi 600 a 700 eury za měsíc.