Příspěvek čtenářů Zdraví.Euro.cz
Každá lidská činnost inherentně obsahuje větší či menší míru rizika pochybení anebo selhání, v případě činností spojených se zdravotní péčí je více než žádoucí případná rizika omezit na minimální možnou míru.
Vysokou a plně reprodukovatelnou kvalitu zdravotní péče s minimální mírou rizika pochybení lze dosáhnout pouze každodenním používáním standardizovaných prováděcích postupů, jejich průběžnou kontrolou a aktualizací. Nedílnou součástí toho je i standardizovaný systém řízení rizik.
Standardy systému řízení rizik vedou k nastavení takových procesních prvků v organizaci, které umožňují rizikům pochybení předcházet, tím snížit jejich míru na minimum a zajistit tak vyšší bezpečnost pro každého pacienta stejně jako pro zaměstnance zdravotnického zařízení.
Základním přístupem k vytvoření systému řízení rizik ve zdravotnickém zařízení je metoda FMEA (Failure Mode and Effect Analysis). Ta využívá analýzu příčin a následků selhání.
Jestliže původně vznikla metoda jako reakce na katastrofické selhání v projektu Apollo (americký program letů člověka na Měsíc uskutečněný 1968-1972 v kosmických lodích stejného jména), její současné uplatnění je možné především v prevenci procesních pochybení či selhání v hlavním procesu tj. léčebně – ošetřovatelském procesu ve zdravotnickém zařízení.
Jak vytvořit standardizovaný systém řízení rizik
Princip vytvoření systému řízení rizik ve zdravotnickém zařízení můžeme ve stručnosti shrnout do následujících kroků:
Prvním z nich je zmapování potenciálních rizik v léčebně-ošetřovatelském procesu – prakticky to znamená pojmenovat na setkáních se zdravotnickým personálem možná rizika ve zdravotní péči v konkrétním zařízení.
Druhým krokem je stanovení možných četností a závažnosti jednotlivých definovaných rizik. Při určování těchto faktorů je až s podivem, kolik případných rizik s možnými závažnými dopady si v každodenním životě neuvědomujeme, nebo o kolika z nich jsme dosud neuvažovali. Proto již prvé dva zmíněné kroky jsou značným přínosem jak pro zařízení jako celek tak pro jeho pracovníky.
Třetím krokem je návrh opatření pro eliminaci rizik, včetně časového plánu jejich zavedení do praxe a osob zodpovědných za realizaci plánu. Také je možné v tomto kroku porovnat již existující či navrhované opatření k eliminaci rizik se Standardy systému řízení rizik (např. standardy SAFE HEALTH CARE), a tím zjistit míru zajištění rizik ve zdravotnickém zařízení.
Čtvrtým a posledním krokem je vyhodnocení změny v míře procesních rizik po zavedení navrhovaných opatření a posouzení efektivity těchto opatření.
Výše popsaný postup umožňuje pružně reagovat na vývoj a změny jednotlivých procesů souvisejících s poskytováním zdravotní péče, a tak průběžně udržovat jejich míru rizika na nejnižší možné hladině.
Přínosy
Efekty, které tento vysoce odborný a zároveň velmi praktický přístup přináší, jsou nemalé:
Z pohledu zdravotnického zařízení umožní Standardizovaný systém řízení rizik s využitím metody FMEA zajistit, dokladovat a obhájit bezpečnost všech jím poskytovaných služeb a prováděných činností.
Z pohledu každého jednoho pracovníka podílejícího se na zdravotní péči sníží uplatnění „Systému řízení rizik“ míru psychického zatížení vyvolaného obavou z případného pochybení. Tím může uplatnění Standardizovaný systém řízení rizik významně přispět i k celkovému zkvalitnění zdravotní péče zařízením poskytované.
Přípomínky a otázky k tématu můžete zasílat na e-mailovou adresu: bezpecnostzz@mc-triton.cz.
Ing. Petr Sára, consultant M.C.TRITON, Doc. MUDr. Jan Bauer