Určitou formu bezpečnostní politiky má dnes v podstatě každá nemocnice. Její praktická realizace se liší dle specifik areálů nemocnic i jejich investičních možností, tedy „každý po svém“. Jak naší redakci řekla mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová, v současné době neexistuje obecně závazný právní předpis ani závazný interní pokyn ministerstva, který by koncentroval úpravu oblasti zabezpečení nemocnic. Na jednotlivé aspekty tohoto problému se ale vztahuje řada právních předpisů. Počínaje zákonem o ochraně osobních údajů (kamerové systémy) přes zákon o krizovém řízení (krizový zákon) a zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky, až po zákon o kybernetické bezpečnosti (od 1. 1. 2015). V případě lineárních urychlovačů se pak nemocnice dostávají i do působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a jeho předpisů. V tříšti přístupů se ale nemocnice shodují na tom, že otázka bezpečnosti zůstává jedním ze stěžejních úkolů v poskytování služeb pacientům.
Město ve městě
„Koncepce bezpečného prostředí ve FN Plzeň zahrnuje ‚bezpečnostní politiku FN Plzeň‘, což je základní dokument pro komplexní pojetí systému bezpečnosti nemocnice. Řeší definování a váhu rizik v oblastech objektové, personální, administrativní a výpočetní bezpečnosti. Výkonným orgánem je ‚bezpečnostní komise‘, která řeší rizika v nemocnici a nastavování parametrů jejich eliminace,“ řekl redakci ZaM krizový manažer Fakultní nemocnice Plzeň Ing. Miloslav Beneš. Nad bezpečností se s ředitelem nemocnice v Plzni pravidelně scházejí také odpovědní vedoucí jednotlivých pracovišť.
Jak zabezpečení nemocnice probíhá, na co všechno mohou zdravotnická zařízení pomyslet, pokud se jedná o zabezpečení jejich areálů? Základem je právě vytvoření projektu a koncepce bezpečnosti. Ochraně zdravotnických zařízení se v ČR dlouhodobě věnuje například společnost Alkom. K typickému areálu nemocnic v rámci velkého města (jako jsou např. FN Královské Vinohrady, Nemocnice Na Bulovce nebo FN Plzeň) přistupuje agentura jako k „městu ve městě“. Navíc některé konkrétní pavilony či budovy jsou tak rozsáhlé, že i ony fungují jako „malé město ve městě“, protože zahrnují veřejné prostory, veřejné komunikace, ulice a chráněné prostory. Doplňují je oddělení, která mají bezpečnostní a režimová specifika, patří sem operační sály, pokladny nebo kartotéky.
Nejprve analýza
„Na počátku je třeba seznámit se s provozem areálu. Zjistit od vedení nemocnice problémy, s nimiž se musí potýkat, například kde dochází ke krádežím, co se ztrácí, zda dochází k poškozování majetku nemocnice. Do plánu areálu se zapracují kritická místa, hrozby, kde a co se na těchto místech střeží, ať už jde o zmíněné pokladny, data pacientů, kde jsou v objektech umístěny drahé přístroje, rizikové prostory vnitřní, ale i venkovní – třeba parkoviště, kde dochází ke krádežím vozidel – poškozování zařízení například klimatizačních jednotek, které jsou pro provoz operačních sálů velmi důležité. Pak procházíme jednotlivé areály, objekty, kliniky a postupně v rámci našeho týmu specialistů, v němž je projektant, bezpečnostní technik a technik, vzniká zápis o bezpečnostní situaci. V týmu se zpracovává návrh opatření k eliminaci jednotlivých rizik, a to buď technickým zabezpečením, nebo změnou režimu, stavebními úpravami, zajištěním fyzické ostrahy, nebo kontrolou motorizovanou hlídkou,“ popsal principy přístupu zabezpečení zdravotnických zařízení ředitel společnosti Alkom JUDr. Václav Růžička.
Jak funguje pyramida
Návrh opatření pro nemocnici staví firma do pyramidy na sebe navazujících opatření od základních po ty nejspecifičtější. „Nebudujeme zabezpečení nahodile. Podle toho, jaký má nemocnice na úpravy rozpočet, stavíme dostupná opatření, která na sebe systematicky navazují. Například první rok se dle výše finančních prostředků a významu provede mechanické zabezpečení, zajistí se jednotný dálkový monitoring zabezpečovacích systémů a na to navazující kontrolní režimy ostrahy, umístí se kamera na střežení pokladen či dat, další rok se zabezpečí konkrétní prostory, změní se fungování ostrahy. Opatření se realizují postupně, až nakonec dojdeme k aktualizaci stávající situace, vyjdou najevo potřebné změny, i to, co funguje dobře. Dlouhodobá spolupráce se nám vyplácí, s FN Královské Vinohrady spolupracujeme 15 let. Když staví nový areál, zpracováváme pak koncepci novostavby tak, aby zapadla do již fungujícího systému,“ dodal ředitel Růžička.
Milionové zabezpečení
Jak mluvčí Čechová uvedla, MZ neeviduje informace o tom, kolik jednotliví poskytovatelé vydají za ochranu svých areálů, dílčí informace má úřad pouze o jemu svěřených nemocnicích. „Jedna z přímo řízených organizací například uvádí jako jediný výdaj na ostrahu poplatek asi 1500 Kč za noční připojení na pult centrální ochrany, jiné tuto činnost zajišťují vlastními zaměstnanci, ne vždy je však jedinou činností těchto zaměstnanců právě ostraha, často i poskytují informace a podobně. V případě větších nemocnic, které tuto službu outsourcují, je potom přirozeně větší částka u nemocnic s pavilonovou strukturou než u monobloků. Obecně však lze konstatovat, že výdaje v poslední uvedené kategorii jsou v řádu jednotek milionů ročně. Podle dosavadních informací má nejvyšší výdaje VFN se svým velkým počtem budov v centru města a Nemocnice Na Bulovce s nepřehledným areá lem a zejména přítomností Drop In v těsné blízkosti nemocnice,“ uvedla k financování zabezpečení mluvčí Čechová.
Náklady na bezpečí
Milionové náklady potvrzuje například také Krajská nemocnice Liberec (KNL). „Náklady na bezpečnost stojí ročně cca 3,5–4 miliony Kč. Nemocnice používá jednotný kamerový systém, elektronickou požární signalizaci (EPS), elektronickou zabezpečovací signalizaci (EZS), vše staženo na řídicí pult, který má 24hodinovou obsluhu. Personálně používáme kombinaci vrátných, strážných a psovoda (v noci). Exponovaná zdravotnická pracoviště s non-stop provozem jsou vybavena tísňovým systémem pro zavolání pomoci v nouzi (agresivní pacienti a podobně). Připravujeme rozšíření kamerového systému a rozdělení areálu do bezpečnostních zón, které by byly automaticky monitorovány s možností hlášení porušení zóny (myšleno exteriér). Budovy mají noční režim, který je spuštěn po večerní kontrole strážným, kdy jsou budovy zamykány a je do nich umožněn přístup pouze přes elektronickou identifikaci. Nedílnou součástí zabezpečení je i zabezpečení informací a kybernetického prostoru,“ vypočetla pro náš list mluvčí KNL Barbora Silná. Jak dodala, KNL oblast bezpečnosti fyzické ani kybernetické nechce podcenit, proto v nejbližší době podstoupí bezpečnostní audit, který by měl upozornit na hrozící rizika a pomoci přijmout preventivní opatření. Takový záměr podporuje i Václav Růžička: „Napojením na multifunkční dohledové centrum (MDC PCO) lze šetřit a přitom výrazně zkvalitnit ostrahu a její kontrolu“.
Možnosti úspor díky dispečinku
Díky vhodnému nastavení systému bezpečnostních opatření a zejména monitoringu prostřednictvím dispečinku ale mohou nemocnice významně šetřit. „Nejefektivnějším způsobem ochrany jsou dobře rozmístěné detektory a monitoring v centru, kde data zpracovává počítač a jehož obsluha reaguje na softwarem ověřené signály. V rámci areálu rozprostřeme pavučinu, která se skládá z kamerových záběrů, detektorů narušení prostoru, jako je vyražení oken či vloupání se do objektu, detektorů, které iniciují tíseň, detektorů výpadku proudu nebo úniku plynu. V této síti je řada čidel a senzorů, které zmíněné veličiny vnímají a přenášejí po vedení, přes internet, GSM nebo mobilní operátory do centra. To pak obsluze popíše, co je potřeba v krizové situaci udělat a koho v rámci nemocnice oslovit. Pokud vypadne proud na chirurgii, dispečink dostává za úkol informovat nejen údržbu objektu, ale třeba i přednostu kliniky, pro ověření, zda neprobíhají operace, navíc musí prověřit, zda se rozběhl náhradní zdroj,“ vysvětlil ředitel Alkomu Václav Růžička a dodal, že úsporou na nákladech pak může být snížení počtu zaměstnanců ostrahy, která nemusí být přítomna trvale, protože v případě potřeby zasahuje motorizovaná výjezdní skupina. Ochrana znamená také snížení ztrát na škodách na majetku. Bezpečnostní agentura může navíc doložit zlepšení pojistných podmínek ze strany nemocnice a vymoci jí výhodnější pojistku. Kamerový systém již několika nemocnicím pomohl také při soudních sporech s pacienty, kteří si stěžovali na chyby zdravotníků například při příjmu. „Monitorujeme například heliport, a to od přistání vrtulníku po celou cestu pacienta od prvního kontaktu se zdravotníky přes poskytování první pomoci až po jeho odvoz na JIP,“ poukázal na výhodu kamer Václav Růžička.
Ochrana před krádeží a čipové karty
Výhodu kamerového systému téměř v každém areálu komentuje mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) Filip Brož: „Již několikrát se díky nim podařilo zjistit pachatele krádeží. Máme zkušenost, že existují jedinci, kteří docházejí do zdravotnického zařízení již s jasným úmyslem něco odcizit (například jedinec, který kradl 4krát na lékařské fakultě a 3krát u nás, než ho náš zaměstnanec dopadl, nebo člověk, který kradl ve VFN a o pouhé 2 hodiny později v Thomayerově nemocnici Krč,“ popsal mluvčí Brož. VFN již několik let provozuje elektronické sledování nežádoucích událostí, v jehož rámci následně řeší, aby se v budoucnu neopakovaly. Projekt v roce 2011 zvítězil v soutěži Bezpečná nemocnice, kterou spolu s krajem Vysočina pořádá Spojená akreditační komise (SAK).
Kamerové systémy ale nejsou doménou velkých nemocnic, používá jej např. také nemocnice Podlesí v Třinci, která svou bezpečnost podpořila interní soutěží „Pomozte nám vytvořit bezpečnější Nemocnici Podlesí“, v jejímž rámci podali řadu podnětů nejen zaměstnanci, ale i veřejnost. „Zařízení kamerového systému jsou denně kontrolována bezpečnostní službou. Pro pacienty je k dispozici nemocniční trezor a na odděleních rovněž uzamykatelné skříňky. Všichni zaměstnanci jsou identifikováni čipovou kartou a vstup na některá pracoviště (ARO, JIP, operační a katetrizační sály) je možný jejím prostřednictvím,“ ozřejmila aktivní přístup i k bezpečnosti zaměstnanců mluvčí nemocnice Radka Miloševská. Naznačila tak téma, kterému se budeme vě novat v dalších číslech našich novin, a tím je bezpečnost jednotlivců v systému zdravotnictví.