Úřad proto uvažuje, že by ho převedl na příspěvkovou organizaci, což by umožnilo financovat ho i z jiných zdrojů. Konečné rozhodnutí učiní vláda.
Zařízení bylo vybudováno po teroristických útocích na USA s cílem čelit hrozbám rozsáhlých biologických a bakteriologických útoků. Centrum však armáda nyní využívá zejména jako karanténu při návratu vojáků ze zahraničních misí.
Zrušením centra by ministerstvo obrany ročně ušetřilo zhruba 100 milionů korun, které platí za jeho provoz. Armáda by ale přišla o jednu ze svých unikátních schopností. Právě boj s biologickým nebezpečím je jednou ze specializací českých vojáků v rámci NATO. Podle Pejška by navíc rušení nemocničního zařízení znamenalo jednorázové náklady v řádu až stovek milionů spojené s ukončením provozu a odsunem vybavení.
Obrana proto preferuje zařízení ponechat a převést ho na příspěvkovou organizaci. Provoz by pak mohl být financován například společnými příspěvky více ministerstev nebo dalších orgánů státní správy.
Podle mluvčího je perspektivní pokračování spolupráce mezi biologickým centrem a Farmaceutickou fakultou University Karlovy. „V neposlední řadě by příspěvková organizace měla lepší možnost získat na výzkumnou činnost prostředky z domácích vědeckých grantů i z evropských fondů,“ dodal Pejšek.
Od roku 2003 stát na budování centra vynaložil 1,8 miliardy korun. Jedinými pacienty je každoročně zhruba tisícovka vojáků na několikadenní karanténě po zahraniční misi. Podle ředitele zařízení Michala Kroči se ale v centru ročně školí řada civilních zdravotnických specialistů. Podobné zařízení existuje jen v rámci pražské nemocnice Na Bulovce, řekl dnes ČTK.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).