Stávající elektronické pacemakery vyžadují chirurgický zákrok na srdci, zvyšují riziko infekce a mohou pacientům komplikovat život například při kontrole na letištích. Proto Eduard Marbán a jeho tým na prasatech otestoval alternativní postup, kterým lze propojit buňky srdce mimo sinoatriální uzel a generovat tak stimul pro synchronizaci stahů srdeční svaloviny.
Virový nosič
U dvanácti prasat navodili vědci stav, kdy se signál ze sinoatriálního uzlu nešíří celým srdcem. Některé části srdce jsou pak nuceny k vyššímu výkonu a nadměrně namáhány. Vysokofrekvenčním elektromagnetickým vlněním zničili buňky v sinoatriálním uzlu, a dosáhli tak poklesu normální tepové frekvence ze 100 tepů za minutu na poloviční hodnotu. Následně vnesli do srdeční svaloviny virový vektor s prasečím genem Tbx18, který se významně podílí na vývoji srdce. Během jediného dne začaly buňky transfekované virovým vektorem vykazovat expresi genů typických pro sinoatriální uzel. Tepová frekvence se u prasat normalizovala. Zvířata si udržovala normální tepovou frekvenci po dobu nejméně dvou týdnů a zvládala i značnou fyzickou zátěž.
Eduard Marbán a jeho spolupracovníci se obávají, že změna nebude trvalá. Imunitní systém identifikuje buňky transfekované virovým nosičem a bude je atakovat. Proto budou pozorování pokusných zvířat pokračovat další měsíce.
I pro dočasné použití
Lékaři by zřejmě mohli využít genovou terapii jako prostředek k léčbě, i kdyby efekt nebyl trvalý. Například při infekcích musí být elektronický pacemaker odstraněn, zánět vyléčen a teprve pak je možné voperovat pacientovi nový pacemaker. Toto kritické období by mohl nemocný překlenout s podporou biologického pacemakeru. Léčba by zřejmě připadala do úvahy pro normalizaci abnormální tepové frekvence také u plodu v těle matky nebo u dětí, které rychle rostou, a pacemaker tak brzy přestává stačit jejich potřebám. Jako šetr nější postup by se mohl používat i u pacientů, kteří by špatně snášeli chirurgický zákrok potřebný pro voperování elektronického pacemakeru. Marbánův tým projednává s americkým Úřadem pro kontrolu léků a potravin (FDA) podmínky uskutečnění první fáze klinických zkoušek.