Psychiatrické léčebně v Bohnicích bude ke konci roku chybět 20 až 30 milionů korun. Podle ředitele léčebny Ivana Davida za to mohou špatně nastavené úhrady zdravotní péče od pojišťoven. Citelně chybí také investiční dotace, léčebna přitom na opravu stoletých budov potřebuje 50 až 100 milionů korun ročně. Pojišťovny se hájí s tím, že jde o koncepční a dlouhodobě neřešený problém, za který nemohou.
„Kvůli akutnímu nedostatku peněz zpožďujeme platby dodavatelům, což z nás dělá nespolehlivého partnera,“ řekl David. Naprostá většina příjmů léčebně plyne právě od zdravotních pojišťoven. Úhrady zdravotní péče však nezahrnují například mzdy psychologů, terapeutů či sociálních pracovníků, nepřispívají ani na obnovu majetku.
Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Jana Víšková upozornila, že pojišťovna o sporných úhradách s nemocnicemi jednala. Výslednou dohodu už podepsalo 60 procent zařízení, bohnická léčebna k ní přistoupila v březnu. Podle Víškové uzavření dohody přineslo Bohnicím celkově asi deset milionů korun, měsíční záloha byla navýšena o 690.000 korun měsíčně.
Ani výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven ČR Jaromír Gajdáček nesouhlasí s tím, že za problémy mohou jen pojišťovny. Do potíží se prý psychiatrické léčebny dostaly kontroverzními vyhláškami bývalého ministra Davida Ratha (ČSSD), na jejichž možné dopady upozorňovaly pojišťovny již při jejich vydání. „Vinit z problémů pojišťovny není fér, musí se hledat systémové řešení,“ řekl ČTK Gajdáček. Upozornil také na to, že nelze spojovat úhrady za péči s investicí do budov. Opravy by měl platit vlastník nemocnice, například obec nebo kraj.
Tiskový mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt už dříve ČTK řekl, že úhrady vycházejí z toho, na čem se v rámci dohodovacího řízení domluvily pojišťovny s nemocnicemi.
Psychiatři neplánují protestní akce a spolupracují s ministerstvem zdravotnictví na změnách. Aby zvýšili svůj vliv, založili někteří zaměstnanci nový Svaz pracovníků psychiatrických ústavů. Ivan David nicméně přiznává problémy v komunikaci mezi jednotlivými zařízeními. Ve shodě není ani se zástupci některých nevládních organizací, kteří podle něj komplikují celou situaci svými nesmyslnými návrhy. „Zajímají je hlavně dotace, ty organizace žijí z prázdné rétoriky,“ řekl David. Podle něj je nereálné, aby se zvýšil počet pacientů mimo ústavy, stav mnoha z nich totiž vyžaduje plnou péči. „Představa, že se ušetří peníze zrušením nemocnic, je špatná,“ dodal.
Péči už víc omezit nejde, dnešní stav prý neodpovídá potřebám 21. století. Na pokojích leží až dvanáct lidí. Někteří pacienti přitom jsou na psychiatrii ze sociálních důvodů, protože pro ně není dostupná péče jinde. Na tyto lidi by podle Davida mělo více přispívat ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministerstvo spravedlnosti by pak podle něj mělo hradit náklady pacientů, kterým soudy nařídí ústavní péči.
Česká republika je podle Davida na předposledním místě v EU ve výdajích na psychiatrickou péči, jdou na ni zhruba čtyři procenta z celkových zdravotnických výdajů. Méně než ČR na psychiatrii přispívá jen Slovensko.
V Česku je ročně hospitalizováno zhruba 42.000 lidí, z toho sedm tisíc v Bohnicích. Počet lidí s psychickými obtížemi stále roste, podle odborníků zejména v souvislosti se stárnutím populace a s návykovými chorobami.
ČTK