Na jaře Jiří Paroubek, Vlastimil Tlustý, Olga Zubová a další porazili vládu Mirka Topolánka v průběhu našeho předsednictví Evropské unii. Páni politici se rozhodli, že Ústava je pro tuto příležitost příliš komplikovaná a tak že stvoří nový zákon ústavní většinou a rozpustí sněmovnu dobrovolně
Již na jaře Vojtěch Cepl upozorňoval, že to není ústavně zcela čisté. Ale kde není žalobce, není soudce.
Sněmovna se bez protestů rozpustila, Václav Klaus vyhlásil nové volby a volební kampaň se rozjela naplno. A tu koncem srpna se objevil žalobce. Miloš Melčák podal protest k Ústavnímu soudu, že politici nemohou zkrátit poslancům politický mandát, že je to v rozporu s Ústavou a de facto s principy zastupitelské demokracie. Ústavní soud pozastavil konání voleb, aby mohl řádně rozhodnout.
Reakce našich politiků, především Václava Klause, Mirka Topolánka a Jiřího Paroubka byly krajně nevybíravé. Zodpovědné konání Ústavního soudu nazývají ústavně-politickou krizí, až ústavním pučem a narychlo se schází k řešení nastalého problému.
Elegantním politickým řešením může být jen konsensuální úprava Ústavy řešící problémy po poražení vlády pro všechny případy v současnosti i budoucnosti. Zákonné úpravy jsou připraveny. Stačí je přijmout. A Ústavní soud nebude mít důvod blokovat volby, protože uzákonění konce funkčního období sněmovny na hraně ústavnosti bude mimo hru a volby mohou potenciálně být. Aby to bylo legislativně správně, musí si pak poslanci uzákonit ukončení funkčního období znovu, protože původní zákon bude i nadále napadnutelný z neústavnosti. Byl přijat před změnou Ústavy. A Václav Klaus znovu vyhlásí termín konání voleb.
Zajímavé jsou reakce politiků. ODS, TOP 09, lidovci a zelení jsou ochotni postupovat podle Ústavy, ale ČSSD a komunisté si trvají na termínu pozastavených voleb. Tento konfrontační přístup vůči Ústavnímu soudu je nebezpečný pro demokracii. A Václava Klause rozhodnutí Ústavního soudu vytáčí tím, že si dovolil pozastavit jeho rozhodnutí o termínu konání voleb. Pro bedlivého pozorovatele je cenné pozorovat, jak naši politici mají či nemají cit pro demokratickou dělbu moci a pro zákonnost samotnou.
A Miloš Melčák? Toho nejspíš neústavnost nepálí, tak jako většinu politiků. Ten bude zřejmě žalovat stát, že zkrácením funkčního období sněmovny přišel o poslanecké prebendy a Jan Kalvoda se již postará, že mu je zřejmě budeme muset zaplatit z našich peněz. Doufám jen, že je v době krize nebudou chtít zaplatit i ostatní poslanci. To bychom v podstatě museli platit poslanecké prebendy dvakrát.
Zajímavé jsou výsledky výzkumů pro ČT. Je sice pravda, že 58 % občanů se nelíbil odklad voleb, ale 69 % občanů se přiznalo, že legislativním problémům kolem Ústavy nerozumí a přes 70 % občanů podezíralo Miloše Melčáka z nekalých úmyslů při napadení ústavnosti zákona ukončujícího volební období poslanecké sněmovny.
Zajímavý je vývoj chápání ústavnosti v naší společnosti dle posunů v názorech našich občanů. Dnes již většina lidí si myslí, že rozumí problému a souhlasné stanovisko je již vyrovnané s nesouhlasným vůči Ústavnímu soudu, což se jistě ještě změní po rozhovoru Václava Moravce s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským ve prospěch zákonnosti. Již dnes dává většina lidí vinu za pozastavení voleb našim politikům, méně pak Ústavního soudu.
Tento střet moci zákonodárné a exekutivní se strážcem legislativního pořádku Ústavním soudem je pro naši společnost přínosný, protože přináší větší citlivost občanů vůči legislativě a vůči demokratické dělbě moci.“
MUDr. Bohumír Šimek, www.Zdravi.Euro.cz