Průzkum TÝDNE: Lidé jsou ochotni připlatit si na zdraví více než loni
Počet lidí, kteří by si chtěli u lékaře připlácet za nadstandardní služby, zůstává více méně stejný, stoupá ale částka, kterou jsou ochotni na ně vydat.
Nadstandardní služby u lékaře se dají platit dvojím způsobem: buď penězi, anebo vajíčky, čerstvou zeleninou či sousedskou výpomocí. Právě toto „věcné plnění“ dodnes funguje na venkově. Je to jednoduché: já lékaři odnaproti opravím střechu a on mi pomůže i mimo ordinační hodiny. To je také jedním z důvodů, proč by si na zvýšení osobního standardu ve zdravotnictví byl ochoten připlatit jen zhruba každý třetí z nás. Lidé z venkova na lékaře „na telefonu“ nemají peníze a často o něj ani nestojí. Mezi ty, kteří by u lékaře za lepší servis platili, patří zejména vysokoškoláci. Nyní bychom byli podle exkluzivního průzkumu agentury Tambor pro časopis TÝDEN ochotni měsíčně na lékařský nadstandard obětovat 382,3 koruny, což je v porovnání s loňskem skoro o dvě stě korun více.
Dělicí čára
Téma nadstandardních služeb i spoluúčasti pacientů přesně rozděluje politické spektrum na pravici a levici. Zatímco sociální demokraté a komunisté prosazují rovný přístup ke zdravotní péči, ODS a Koalice zastávají názor, že by lidé měli kromě garantované zdravotní péče navíc mít i možnost koupit si za své peníze to, co chtějí. Jedině tak se podle nich dá vymýtit korupce, jev běžně známý ze zdravotnické sféry. S úplatky, ať už u lékařů v ordinacích nebo přímo v nemocnicích, se setkalo dokonce třiatřicet procent lidí (viz TÝDEN č. 17/02). „Doba obálek skončí v okamžiku, kdy se platby převedou z ilegální oblasti do oblasti legální. Pacienti, kteří chtějí získat něco, co je nedostatkové, by měli mít možnost si to oficiální cestou koupit,“ říká prezident České lékařské komory David Rath. Zcela běžně berou lékaři nelegálně peníze za to, aby mohli pacientům poskytnout třeba lepší sádru nebo oční čočku, než jaké hradí zdravotní pojišťovna. Poslanci z řad ČSSD, KSČM a lidovců totiž i letos v zimě odmítli schválit vypuštění paragrafu, který zakazuje připlatit si za nadstandardní péči, která souvisí s péčí hrazenou ze zdravotního pojištění. Sami lékaři už před hlasováním upozorňovali, že paragraf nahrává korupčnímu prostředí. V nejbližších dnech se problematika takzvané spoluúčasti pacientů ocitne u Ústavního soudu. Poslanec ODS Milan Cabrnoch, jeho kolega Marek Benda a Václav Krása z US-DEU sehnali mezi svými stranickými kolegy padesát podpisů nutných k podání.
Fišer bez koncepce
Jen jedna pětina obyvatel České republiky dnes jednoznačně může říci, že je s úrovní českého zdravotnictví spokojená. Stejný počet je nespokojený a zbytek na tuto problematiku nemá vyhraněný názor. Člen zdravotnického výboru sněmovny Cabrnoch, stejně jako předsedkyně US-DEU Hana Marvanová vidí příčinu obecně malé chvály našeho zdravotnictví v tom, že se jeho reforma v minulých letech zastavila uprostřed cesty. „Nedoprivatizovali jsme zdravotnický sektor, pacient není pro lékaře zajímavým klientem a ještě ke všemu nemá dostatečný prostor pro svobodné rozhodování,“ říká Cabrnoch. Sociální demokraté ústy předsedy zdravotnického výboru sněmovny Zdeňka Škromacha oponují, že za současný stav mohou předcházející pravicové vlády a jejich špatná koncepce. Faktem nicméně zůstává, že současný sociálnědemokratický ministr zdravotnictví Bohumil Fišer patří mezi sedm ministrů, kterým lidé spíše nedůvěřují: jeho koncepce zdravotnictví spočívala v tom, že žádnou nepřipravil a neprosazoval.
Polovina Čechů je pro eutanazii
Každý druhý z nás sice souhlasí s myšlenkou eutanazie (viz graf), přesto však nemůžeme čekat, že by byla v dohledné době uzákoněna. Počet lidí, kteří chtějí, aby měl lékař možnost uspíšit smrt trpícího a nevyléčitelně nemocného člověka, přitom stále pomalu narůstá: oproti loňsku o čtyři procenta. „Ve srovnání se sousedními evropskými státy je u nás lidí, kteří eutanazii podporují, určitě nejvíce. Zřejmě to souvisí s tím, že Češi nepatří mezi výrazně věřící národy,“ říká Daniel Daško z agentury Tambor. Překvapivé výsledky přišly také z katolického Polska, kde by myšlenku eutanazie podpořilo čtyřicet osm procent obyvatel. Experti však upozorňují, že lidé při rozhodování o eutanazii uvažují pouze z hlediska bolesti a již nedomýšlejí fakt, že by mohla být zneužitelná. Uzákonění eutanazie by nejvíce přivítala generace současných třicátníků. „Každý má v určité fázi života pocit, že by chtěl mít eutanazii za zády. Starší lidé byli ještě vychováváni s tím, že jejich zdraví a život nepatří jen jim,“ vysvětluje prezident České lékařské komory David Rath. Podle věku se láme názor na eutanazii i mezi lékaři. „Mladší kolegové jsou ochotni o eutanazii spíše přemýšlet a diskutovat,“ říká Rath, ale dodává, že se nejedná o téma, kterým by lidé žili. To je také zřejmě jeden z důvodů, proč žádná z politických stran nehodlá po volbách otázku eutanazie otevírat. Názory na její uzákonění se navíc liší i mezi členy jednotlivých stran.
Kateřina Svobodová, Týden, 29.4.2002