„Baťova nemocnice ztratila tento statut, i když dle mého soudu splnila všechny důležité podmínky. Nyní se připravujeme na takzvaný reaudit, který by nám měl statut traumacentra navrátit,“ uvedl před časem v on- line rozhovoru na webu Zlínského deníku ředitel Baťovy nemocnice Petr Pšikal.
Hlavními důvody odebrání statutu Ministerstvem zdravotnictví České republiky byly podle jeho mluvčího Vlastimila Sršně nedostatky v oblasti personálního a technického zabezpečení, a také nesplnění několika organizačních a odborných kritérií.
„Ministerstvo zároveň prověřovalo připravenost pracovišť postarat se o pacienty v celé šíři traumatologie a kapacitně zvládnout i hromadné události,“ doplnil Sršeň.
Na odstranění nedostatků a splnění ministerských podmínek nemocnice v současné době pracuje. „Například špatné vybavení urgentního příjmu, které nám vytýkalo ministerstvo, jsme již odstranili a máme ho přístrojově vybavený tak, že je plně funkční,“ sdělil ředitel nemocnice.
Zabývá se také organizací letecké záchranné služby. Za důležitou považuje Pšikal analýzu spádového území Zlínského kraje pro potřeby organizace traumatologické péče, protože i ta byla jedním z důvodů odmítnutí ustavení centra.
„Ve spolupráci se zdravotnickou záchrannou službou a krajským úřadem sbíráme data pro reaudit,“ poznamenal. Podmínky pro reaudit chce mít vedení nemocnice připraveny tak, aby traumacentrum ve Zlíně nebylo znovu zpochybněno.
„Potřebné materiály připravíme k oponentuře na krajský úřad a dohodneme se na termínu podání žádosti,“ sdělil ředitel nemocnice. Rozhodnutí, zda Baťova nemocnice statut obdrží nebo ne, ale v letošním roce neočekává.
Ani ministerstvo zdravotnictví podle Sršně v blízké době reaudity traumatologické péče neplánuje. „Nyní jsou předmětem auditního procesu centra kardiovaskulární a připravují se centra neurovaskulární,“ upřesnil.
Ředitel Pšikal je nicméně přesvědčen, že ustavení traumacentra v jeho nemocnici je nezbytné a dříve či později k němu dojde. Statut je podle něj důležitý pro další rozvoj centra. „Jeho udělení by umožnilo rozvoj centra, jeho diagnostického vybavení a možnost rozvíjet ostatní medicínské obory, jako například chirurgii, neurochirurgii, radiodiagnostiku či intenzivní péči,“ řekl ředitel zlínské zdravotnické instituce.
Pšikal: Hrozily by opakované převozy raněných pacientů
V případě nepřidělení statutu by byla podle Pšikala nejviditelnějším negativním dopadem skutečnost, že by nemocnice neměla přístup k dotacím na obnovu přístrojového vybavení. Také poskytovaná zdravotní péče ve Zlínském kraji by nebyla organizačně uspořádaná.
Jednotlivé případy k transportu by se řešily jednáním s ostatními traumacentry, rozhodovalo by se, kam bude pacient přeložen. „Pokud vycházíme z kapacit okolních traumacenter, lze očekávat, že léčba by vyžadovala opakované převozy pacientů tam i zpět. To nepovažuji v postupu léčby polytraumat za příliš šťastné za situace, kdy jsme připraveni ke komplexní léčbě tady u nás,“ uvedl ředitel zlínské nemocnice.
Pokud traumatologické pracoviště nemá statut traumacentra, může podle ministerstva i nadále poskytovat péči v celé šíři oboru traumatologie s výjimkou určitých výkonů. „Týká se to především závažných a život ohrožujících stavů, kdy je traumatizováno více částí těla či orgánových systémů nebo některá závažná poranění mozku či hrudníku, kdy je pacient v přímém ohrožení života,“ upřesnil mluvčí Sršeň.
Ztráta statutu v roce 2008 podle ředitele zlínské Baťovy nemocnice neznamená, že by v nemocnici nebyla poskytována potřebná péče. „Jsou však známy případy, kdy byl pacient převážen k ošetření mimo Zlínský kraj a troufám si tvrdit, že zbytečně s rizikem poškození z prodlení,“ podotkl Pšikal.
Jednalo se podle něj o neodůvodněné transporty. To však rázně odmítá ředitel zlínské zdravotnické záchranné služby Anton Vaňo. „Nejsem si vědom, že by došlo transportem jinam k ohrožení života pacienta,“ sdělil.