Jak se nechal slyšet ředitel nemocnice Luděk Kramář, nebude letošní rok lehký, krom omezujících faktorů, ke kterým se ještě dostaneme,a předpokládaných ztrát, se chystají právě zmíněné rekonstrukce, které vedení nemocnice velmi vítá.
„Zastupitelstvo Středočeského kraje schválilo nemocnici dotaci třicet milionů korun na přestavbu gynekologickoporodnického pavilonu, kde již byla podepsána smlouva na zpracování kompletní stavební dokumentace,“ upřesnil ředitel Luděk Kramář.
Vlastní stavební práce začnou pravděpodobně na podzim. Do roku 2016 si rekonstrukce vyžádá celkové náklady sto třicet osm milionů korun, které nemocnice není schopná hradit z vlastních zdrojů, a spoléhá tak na pomoc Středočeského kraje.
Dalších padesát až šedesát milionů korun si pak vyžádá stavba onkologického stacionáře. „Doufáme, že prostředky získáme z Regionálního operačního programu, pokud neuspějeme, jsme připraveni vzít si úvěr. Stávající onkologický pavilon dlouhodobě nevyhovuje a přemístění oddělení již nemůžeme odkládat. Stavba by měla začít v druhé půlce letošního roku,“ vysvětlil Kramář.
S přestěhováním onkologie souvisí i vybudování nových prostor pro oddělení nukleární medicíny a hemodialýzy.
Menší finanční částky, které nemocnice poskytne z vlastních zdrojů, si vyžádá rekonstrukce prostor kiosku a pokladny, ty se předpokládají ve výši tři a půl miliónu korun. Tady by stavba měla začít tento měsíc, s otevřením pak vedení nemocnice počítá v dubnu letošního roku.
„Přes léto pak chystáme rekonstrukci prostor lékárny a prodejny zdravotnických potřeb u hlavního vchodu do nemocnice, která bude stát zhruba deset milionů korun,“ uvedl Kramář.
Dostáváme se ale od optimistických a příjemných plánů, které vedení nemocnice má, k již zmíněným omezujícím faktorům.
Tím je v plánech je pro nemocnici skutečnost, že stále není známé definitivní znění úhradové vyhlášky.
„Podle signálů, které zatím máme, to pro naši nemocnici nevyznívá příliš optimisticky,“ řekl Kramář.
Dalším důležitým mezníkem je zákoník práce, podle něhož pro nemocnice přestává platit výjimka přesčasové práce pro pracovníky ve zdravotnictví. „Dostáváme se do neřešitelné situace, kdy máme vyhovět dvěma zákonům, což z objektivních důvodů není možné. Před zákoníkem práce tedy upřednostníme zákon o poskytování zdravotní péče, a co se týče poskytování ústavních pohotovostních služeb, budeme je i nadále zajišťovat prostřednictvím dohod o pracovní činnosti,“ uvedl ředitel nemocnice.
Pokud by nemocnice chtěla vyhovět zákoníku práce, znamenalo by to podle něj přijmout dalších čtyřicet osm lékařů. Krom toho, že tolik lékařů není na trhu práce, osobní náklady na ně by byly kolem čtyřiceti pěti milionů korun ročně a tato částka by pro nemocnici byla likvidační.
„Další ztrátou příští rok budou příjmy z rušených regulačních poplatků – předpokládaná částka v tuto chvíli činí patnáct milionů korun. Zároveň je třeba počítat s růstem cen energií a tepla, kde již v tuto chvíli neušetříme, nejsou totiž další možnosti úspor,“ uzavřel Luděk Kramář.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).