Správní rada VZP při ukončení smluv se společností IZIP následovala politické prohlášení premiéra Nečase a ministra Hegera. Jak by situace vypadala, kdyby zasedání správní rady nepředcházela tato proklamace?
Správní rada VZP měla ve svých usneseních jasně deklarováno, že nejpozději do konce června letošního roku bude otázka IZIP vypořádána a k ukončení spolupráce s touto společností sama směřovala. Prohlášení ministra zdravotnictví a premiéra proto pokládám spíše za politickou proklamaci toho, k čemu správní rada beztak směřovala a k čemu by beztak došla.
Je tedy pravděpodobné, že i kdyby se do věci nevložili Petr Nečas a Leoš Heger, došlo by k rozvázání smluv ke 30. červnu tohoto roku?
Došlo by k hlasování, ke kterému jsme dospěli na posledním zasedání správní rady VZP. Určitě bychom se tedy rozhodovali o tom, zda v projektu za nějakých podmínek pokračovat, nebo jej ukončit. Tak jako tak by řada členů, včetně mě, hlasovala pro ukončení spolupráce s IZIP.
Radní za ČSSD se hlasování zdrželi. Bojí se možné arbitráže a nechtějí být podepsáni pod rozhodnutím, za které by v budoucnu mohli být hnáni k odpovědnosti. Jak hodnotíte jejich postoj?
Toto tvrzení musím poupravit. Pro ukončení spolupráce s firmou IZIP bylo celkem 22 členů správní rady, dva se zdrželi a někteří – zejména radní za ČSSD – sál opustili. Sociální demokraté se tedy nezdrželi, ale hlasování se kromě Jiřího Koskuby vůbec neúčastnili, čímž snížili kvorum. Já osobně jsem přímo na jednání rady proti tomuto jejich postupu velmi ostře vystoupil a označil takové počínání za alibistické.
Proč alibistické?
Protože v posledních letech IZIP nejvíce kritizovali právě sociální demokraté, přestože se smlouvy mezi IZIP a VZP datují do doby vlády ČSSD, kdy byl premiérem Miloš Zeman a ministrem zdravotnictví Bohumil Fišer. Místo, aby teď sociální demokraté odvážně hlasovali pro ukončení spolupráce s IZIP, alibisticky opouštějí sál, aby se vyhnuli případnému postihu. Takový přístup se mi nelíbí a myslím, že není správný.
A vy sám se neobáváte možných následků svého hlasování? Jak vážná je podle vás hrozba budoucí arbitráže?
Já vidím riziko arbitráže jako minimální. Osobně spatřuji problém spíše v tom, že VZP bude muset nahradit některé služby, jež byly dříve zajišťovány prostřednictvím externí firmy IZIP. To jsem sám dlouhodobě podporoval. V minulosti jsem vždy vyjadřoval přesvědčení, že činnosti, které pro nás v současnosti dělá firma IZIP, by měla pojišťovna zajišťovat vlastními zdroji, vlastními zaměstnanci a vlastními technologiemi. Rozvázáním smluv se vše urychlí a pojišťovna bude muset řadu těchto služeb – například fungování portálu či správu klientských účtů – urychleně zajistit. Čili riziko vidím spíše zde, nikoli v arbitráži.
Proč myslíte, že je riziko minimální?
Před několika měsíci se nám podařilo zajistit odkup akcií společnosti IZIP za nominální hodnotu a následně proběhlo i úspěšné hlasování na valné hromadě. Tím pádem jsem přesvědčen, že arbitráž je z právního hlediska téměř vyloučena.
Ale právě onen zmíněný nákup akcií za nominální hodnotu byl prý podmíněn tím, že VZP bude IZIP dále podporovat a rozvíjet. Kupříkladu váš kolega ze správní rady Michal Sojka má za to, že by právě to mohl být jeden z hlavních stavebních kamenů budoucí arbitráže…
Pan doktor Sojka je stejně jako já lékařem, ani jeden z nás není právník. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že nikdo nemohl nutit VZP, aby donekonečna platila další a další peníze za služby bez ohledu na to, jakým způsobem chce tyto služby využívat a jaké jsou její potřeby. Další věc je, že VZP do té společnosti vstupovala i proto, aby řadu problematických věcí ověřila.
Mohl byste být konkrétní?
Měli jsme poměrně vážné pochybnosti o transparentnosti pochodů uvnitř společnosti IZIP, o racionálním využití prostředků, které byly z veřejných peněz do tohoto projektu investovány, či například o existenci duševního vlastnictví uvnitř společnosti, které pojišťovna zaplatila.
Během několika měsíců se ale navíc objevily další vážné pochybnosti. Kromě nejasné majetkové struktury jsme dospěli k závěru, že se jedná v podstatě o prázdnou schránku, kdy pojišťovna platí za služby někomu, kdo pro ně využívá outsourcing. Neexistuje tedy dostatečná garance zhodnocení investovaných finančních prostředků. Proto rozhodnutí o ukončení spolupráce se společností IZIP pokládám za správné a jediné možné.
Váš stranický kolega a předseda správní rady Marek Šnajdr zmínil existenci právních analýz, které budoucí arbitráž v podstatě vylučují. Byl jste s těmito expertízami seznámen?
Obdrželi jsme řadu právních analýz. Některé byly více alibistické, některé méně. Já se na to dívám tak, že pokud někdo bude chtít arbitráž iniciovat, má na to právo. Až to udělá, můžeme se o tom bavit dál. Jak říká pan premiér: „Až k mostu dojdeme, tak ho přejdeme.“ V tuto chvíli to odmítám hodnotit. Při posledním hlasování jsem se řídil svým nejlepším vědomím a svědomím. Rozhodoval jsem se tak, jak si myslím, že je to nejvýhodnější nejen pro VZP a její pojištěnce, ale i pro celou Českou republiku.