Ratifikační proces, který začal loňským souhlasem parlamentu, dnes ukončil úřad pro fertilizaci a embryologii HFEA, který metodu schválil. Úprava buněk umožňuje předejít přenosu některých genetických onemocnění z matky na dítě.
Expertní komise ve svém doporučení vyzvala úřady, aby zmíněný postup s využitím tří genetických dárců byl využíván obezřetně a za mimořádných okolností.
Jádrem postupu je nahrazení matčiných mitochondrií, které se v buňce podílejí na produkci energie, mitochondriemi dárkyně. Každá mitochondrie přitom nese vlastní DNA, takže narozené dítě bude mít nejen matčinu a otcovu DNA, ale také DNA získanou od dárkyně.
„Je to rozhodnutí historického významu,“ řekla předsedkyně HFEA Sally Cheshireová. „Jsem si jistá, že pacienti budou mít skutečnou radost z toho, o čem jsme dnes rozhodli,“ dodala.
„Mitochondriální dárcovství nám poskytuje skutečnou možnost napravit řadu potenciálně zničujících dědičných podmínek a přináší naději stovkám postižených rodin v Británii,“ poznamenal profesor Oxfordské univerzity Dagan Wells.
Šéf charitativní výzkumné organizace Wellcome Trust Jeremy Farrar dnešek označil za milník pro lidi, kteří trpí mitochondriálními chorobami.
Ne všichni ale rozhodnutí HFEA a britského parlamentu vítají. Někteří vědci mitochondriální dárcovství zpochybňují z etických důvodů a také tím, že se takovouto úpravou embryí otevírá cesta ke genetické úpravě dětí podle přání rodičů.
HFEA nicméně říká, že metoda není určena pro masové nasazení, ale pro výjimečné případy, kdy hrozí velmi vysoké nebezpečí, že rodiče přivedou na svět potomka s mitochondriální nemocí. Na úpravu embryí navíc kliniky ani rodiče nemají automatický nárok, každý případ musí HFEA posoudit zvlášť. Nemocnice již ale mohou žádat o licence pro takovéto zákroky.
Británie není jedinou zemí, která se takovéto metodě věnuje. Narození dítěte s využitím genetické informace od tří dárců v dubnu oznámilo Mexiko. Takovýto genetický postup ale mexické zákony na rozdíl od britských výslovně nepovolují, uvedla DPA.