„Pomůže to pacientům se specifickými zdravotními potřebami, ale vůbec to neznamená, že jde o první krok k legalizaci rekreačního konopí,“ oznámil Javid v komuniké.
Marihuanu jako léčivo legalizovala již řada evropských zemí včetně Česka, Německa, Itálie či Nizozemska. Jako dosud poslední se k této skupině připojilo Portugalsko, kde legalizaci léčebných drog schválil parlament minulý týden. Pro volné požívání je držení malého množství této drogy v Evropě legální pouze v Nizozemsku, v některých zemích je úřady tolerují, avšak je ilegální.
Mezi britskými politiky rozpoutal debatu o změně přístupu k marihuaně mediálně sledovaný případ dvanáctiletého chlapce, který skončil v nemocnici, neboť mu úřady zabavily lék na konopné bázi. Někteří politici vládních konzervativců navrhli zmírnit zákazy držení látek získaných z konopí v reakci na potíže Billyho Caldwella, jemuž matka přivezla z Kanady lék obsahující drogu. Policie jej však na letišti zabavila a chlapec trpící těžkou epilepsií pak musel do nemocnice. Až následně úřady v jeho případě povolily výjimku.
V červnu někdejší vůdce britských konzervativců a exministr zahraničí William Hague řekl, že Británie by měla zvážit legalizaci konopných drog, neboť boj s ilegální marihuanou či hašišem zaplavujícími ulice britských měst je nenávratně ztracen. Legalizace takzvaných měkkých drog by podle něho měla pro Británii ekonomický i sociální přínos. Vláda premiérky Theresy Mayové ale tehdy upozornila, že úplná legalizace marihuany není v plánu.
Hague tvrdí, že konopné drogy jsou bez ohledu na postihy v Británii tak snadno dostupné a natolik rozšířené, že nemá smysl pokračovat v jejich kriminalizaci, z níž těží jen zločinecké skupiny vydělávající na vysokých cenách nelegálních produktů. Jejich povolení by podle něho přineslo státu příjmy z daní.