Experti nicméně varují, že testy ještě nejsou připraveny pro použití v ordinacích.
Alzheimerova choroba je onemocnění mozku, při kterém dochází k postupnému rozpadu nervových vláken a buněk a k postupné demenci. Současná medicína tuto chorobu dosud nedovede účinně léčit, pouze zpomalit její postup.
Britský výzkum, do kterého se zapojila více než tisícovka lidí, určil kombinaci deseti proteinů (bílkovin) v krvi, která může s přesností 87 procent signalizovat počátek choroby. Může tak jít podle odborníků o důležitý krok pro včasné odhalení této nemoci. Tyto testy by mohly být podle výzkumníků zprvu použity pro výběr pacientů pro klinické zkoušky experimentálních způsobů léčby, vyvíjených ve snaze zpomalit postup choroby, a později by se mohly stát součástí běžných lékařských postupů.
Výzkum léčby Alzheimerovy choroby byl dosud pronásledován spíše neúspěchy. Mezi lety 2002 až 2012 více než 99 procent pokusů o prevenci, zpomalení či léčbu choroby neuspělo, stejně jako více než stovka nově vyvíjených léků v posledních 15 letech. Lékaři se domnívají, že tyto neúspěchy pramení z toho, že k léčbě pacientů dochází příliš pozdě. Symptomy totiž projevují až po letech od propuknutí choroby. Včasná a správná diagnóza je jednou z priorit výzkumu v této oblasti.
Alzheimerova choroba je nejběžnější formou demence, která podle odhadů stála v roce 2010 svět na 604 miliard dolarů (asi 12,2 bilionů Kč). V současnosti ve světě chorobou trpí 44 milionů lidí a odhaduje se, že do roku 2050 se tento počet ztrojnásobí.
Výzkumný tým, složený z vědců působících na univerzitách a v průmyslu, zkoumal rozdíly v krvi 452 zdravých lidí, 220 s lehkými poruchami rozpoznávacích funkcí a 472 pacientů s Alzheimerovou chorobou. Ve výsledku byl tým s přesností 87 procent s to předpovědět, u kterých pacientů s poruchami by se během roku mohla rozvinout choroba.
„Chceme, aby lidé začínali s léčbou dříve, než se nyní děje, a to bylo hlavním cílem výzkumu,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu, profesor Simon Lovestone z Oxfordské univerzity. „Alzheimerova choroba začíná poškozovat mozek mnoho let před tím, než je u pacientů rozpoznána a mnoho pokusů o léčbu neuspěje, protože pacienti dostávají léky v době, kdy mozek je již příliš poškozen. Jednoduchý krevní test by nám mohl pomoci rozpoznat pacienty v mnohem včasnějším stádiu, což by přispělo k nadějnější léčbě,“ doufá.
Doktor Ian Pike ze společnosti Proteome Sciences také považuje proteinový test za „skutečně velký krok kupředu“, avšak potrvá ještě několik let, než bude možné tyto testy uplatnit v běžné praxi. I doktor Eric Karran, který v Británii řídí výzkum Alzheimerovy choroby, míní, že současná úroveň přesnosti v rozpoznání choroby by hrozila rizikem nesprávné diagnózy u zdravého člověka.
I další experti pokládají výsledky výzkumu za zajímavé, nicméně James Pickett z britské Alzheimerovy společnosti varoval, že to neznamená, že by skutečně užitečný krevní trest „byl hned za rohem“. Vylepšit bude záhodno především přesnost, protože za současného stavu by ze stovky pacientů desítka odcházela s nesprávnou diagnózou.