Co je zač bříza bělokorá?
Co se dozvíte v článku
Bříza bělokorá (Betula pendula) je opadavý listnatý strom z čeledi břízovité (Betulaceae), jehož listy, pupeny i kůra nacházejí využití v léčitelství, potravinářství i farmacii. V anglickém jazyce nese název white birch nebo silver birch a ve slovenštině breza previsnutá. Kromě odborných názvů má však ještě řadu lidových pojmenování, jako je například bříza bílá, bříza bradavičnatá, břest, březina nebo třeba deruzda.
Tento strom si mnoho lidí představí ve spojitosti s některými druhy hub, jako je například kozák nebo křemenáč březový. Dané houby totiž tvoří mykorhizu právě s kořeny bříz, tudíž je obvykle najdete růst v březových hájích. Křemenáč březový však neroste pouze pod břízou bělokorou, ale na rašeliništích se vyskytuje také vedle bříz trpasličích.
Skauti a trampové navíc březovou kůru využívají pro rozdělání ohně, jelikož ta díky své struktuře odpuzuje vodu a obsahuje hořlavé éterické oleje. Další zajímavostí také je, že břízy patří mezi nejvýraznější pylové alergeny mezi dřevinami. Vítr roznáší pyl z jejich květů do poměrně velkých vzdáleností, což způsobuje na začátku jara u některých lidí nepříjemné alergické reakce.
Odrůdy břízy bělokoré
Po celém světě roste asi 120 druhů bříz, nicméně v České republice se vyskytuje pouze zlomek z nich. Bříza bělokorá přitom patří mezi nejběžnější zástupce tohoto rodu u nás. Zároveň se však v ČR můžete setkat také s mnoha jejími odrůdami. Některé z nich jsou pro svůj vzhled obzvláště vyhledávané jako okrasné dřeviny v parcích nebo v zahradách. Mezi tyto kultivary se řadí například:
- bříza bělokorá převislá (Betula pendula ´Youngii´),
- bříza bělokorá červenolistá (Betula pendula ‚Purpurea‘),
- bříza bělokorá zakrslá (Betula pendula ´Trost Dwarf´),
- bříza bělokorá sloupovitá (Betula pendula ´Fastigiata´),
- bříza bělokorá Spider Alley (Betula pendula ´Spider Alley´),
- bříza bělokorá Zwitsers Glorie (Betula pendula ´Zwitsers Glorie´),
- bříza bělokorá Aurea (Betula pendula ´Aurea´),
- bříza bělokorá Dalecalrica (Betula pendula ´Dalecalrica´).
Co se týká dalších druhů bříz, tak na území České republiky roste kromě bělokoré také například bříza karpatská, pýřitá, trpasličí, nízká, tmavá, skalní nebo ojcovská. Kromě nich k nám pak byly ze Severní Ameriky introdukované ještě některé další druhy, mezi kterými se nachází třeba bříza žlutá, tuhá nebo bříza papírovitá. [1, 2, 3, 4, 5]
Jak vypadá bříza bělokorá?
Bříza bělokorá je středně velký strom, který dorůstá do výšky až 25 m. Její kůra je u mladých kusů nejprve hladká a zabarvená do hněda s nádechem červené nebo žluté. Jak strom stárne, jeho borka postupně zesvětlá, až je nakonec šedavě bílá. Časem se začne olupovat a ve spodní části kmene stromu bývá popraskaná.
Listy břízy bělokoré jsou kosníkovitě až trojúhelníkovitě vejčité, 3 až 6 cm dlouhé a zašpičatělé. Jsou dvakrát pilovité, na bázi široce klínovité a mladé lístky bývají navíc trochu lepkavé. Pupeny jsou zašpičatělé, šedohnědé a letorosty má bříza lysé, nahnědlé a pryskyřnatě žláznaté. Květenství představuje jehněda a plodem stromu je nažka. [6, 7, 8]
Výskyt a rozšíření břízy bělokoré
Areál rozšíření břízy bělokoré je velice rozsáhlý. Tento strom se vyskytuje od Kanady přes Evropu až po Japonsko. Na severu Evropy přitom výskyt zasahuje k polárnímu kruhu a na jihu se nachází až v Pyrenejích a Apeninách. Kromě arktických oblastí roste bříza bělokorá na celém území Ruska a vyskytuje se i dále na východě Asie až u pobřeží Tichého oceánu.
Díky tomu, že bříza není příliš náročná na prostředí, ve kterém se nachází, se ke komerčním účelům pěstuje prakticky po celém světě. V České republice na ni narazíte zejména v acidofilních doubravách a v písečných borech, ale druhotně roste také na pasekách, haldách či výsypkách. Běžně se s ní pak setkáte i v okrasných městských parcích a zahradách. [9, 10, 11, 12]
Obsažené látky
V průběhu mnoha let byla bříza bělokorá tak jako řada jiných rostlin chemicky zkoumána. Vědci přitom v rámci těchto výzkumů přišli na to, že se v částech tohoto stromu nachází mnoho polyfenolových složek, jako je katechin, kyselina p-kumarová, myricetin, kvercetin a kaempferol, které jsou známé pro své antioxidační vlastnosti.
Bylo také zjištěno, že březová voda nabízí množství pro člověka důležitých živin, zejména vitamínů a minerálů. Některé zdroje dokonce uvádí, že v dávných časech pili březovou vodu námořnici jako prevenci proti kurdějím. Její složení však ovlivňuje řada faktorů, jako je typ půdy, ve které roste, nebo třeba stáří stromu. Obecně s však uvádí, že obsahuje:
Kůra a dřevo břízy bělokoré navíc obsahují také látku zvanou betulin, což je metabolit terpenové sloučeniny, který má dle výzkumů zjevné účinky na absorpci a vychytávání glukózy a sekreci inzulínu. Kromě toho má tato látka také protizánětlivé, analgetické a antivirové vlastnosti. [13, 14, 15, 16]
Jaké má bříza bělokorá léčivé účinky?
Díky výše zmíněným účinným látkám se bříza bělokorá využívá při léčbě různých kožních neduhů, jako jsou ekzémy, infekce či záněty kůže. Jak bylo výše uvedeno, mnohé studie prokázaly, že látky nacházející se v některých částech tohoto stromu, mají antibakteriální a antioxidační vlastnosti. Extrakt z břízy má pak kromě toho také potopudné účinky a používá se i při detoxikaci organismu.
Ačkoliv o tom zatím neexistuje dostatek odborných důkazů, některé zdroje uvádějí, že bříza bělokorá může mírnit bolest kloubů při revmatismu a pomáhá léčit infekci ledvin a zánět močových cest. Údajně totiž listy břízy fungují jako účinné diuretikum, a v lidovém léčitelství se tak využívají při chorobách ledvin a močového ústrojí.
Mangan v kombinaci s vápníkem, zinkem a mědí, což jsou látky obsažené v březové vodě, zase zabraňuje ztrátě kostní hmoty. Kromě toho chrání buňky před oxidačním poškozením, čímž zabraňuje rozvoji některých chronických onemocnění. V neposlední řadě pak mangan napomáhá také trávení bílkovin a sacharidů a pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi.
Olej a tonikum z pupenů břízy bělokoré se nakonec přidávají také jako antiseptikum do kosmetických přípravků, zejména pak do vlasových produktů. Sloučeniny obsažené v bříze totiž zabraňují vypadávání vlasů a vzniku lupů. Jelikož má bříza zároveň schopnost čistit pleť, najdete ji mimo jiné i v mnoha pleťových kosmetických produktech. [17, 18, 19, 20]
Požíváte březový šampon?
Bříza bělokorá: využití a formy zpracování
Každá část břízy bělokoré se využívá k trochu jiným účelům. Co se týká jejích účinků na lidské zdraví, nachází tato dřevina uplatnění zejména v lidovém léčitelství, potravinářství a farmaceutickém průmyslu. Nicméně hojně se zpracovává také jako palivové dřevo a využívá se i pro výrobu nábytku nebo v papírnictví. Komerčně se tak zpracovávají všechny následující části tohoto stromu:
- listy břízy bělokoré,
- květ břízy bělokoré,
- plod břízy bělokoré,
- pupeny břízy bělokoré,
- dřevo břízy bělokoré.
Pokud jde o to, jak se bříza bělokorá zpracovává, záleží na tom, která její část je vyžívána. Listy se obvykle suší a následně se z nich vyrábí březový čaj, který se užívá zejména při onemocnění močových cest, revmatismu nebo dně. Nálev z čerstvých či sušených listů je však také možné přidat například do koupele. Z pupenů se pak obvykle zpracovává březová tinktura a květy se přidávají při výrobě kosmetiky například do pleťových vod. [21, 22, 23]
Jak na pěstování břízy bělokoré?
Jelikož je bříza bělokorá odolná dřevina, její pěstování není nijak extrémně náročné. Aby dobře prosperovala, potřebuje slunné, ale zároveň lehce zastíněné stanoviště. Požadavky na půdu nemá příliš velké a poroste tak i v méně kvalitní zemině. Ta by však v ideálním případě měla být dobře propustná a neustále lehce vlhká.
Jakmile břízu někde zasadíte, už ji nepřesazujte, jelikož to jí obvykle nesvědčí. Vybírejte proto stanoviště pečlivě. Strom má mělký kořenový systém, a proto by se neměl sázet na suchá místa. Co se týká ochrany před zimou, tak vzhledem k tomu, že je strom mrazuvzdorný, nepotřebuje v tomto ohledu žádnou extra péči.
Pokud pěstujete břízu od semen, pak je zhruba čtyři týdny před jejich výsevem potřeba provést studenou stratifikaci v lednici. Semena smíchejte s trochou vlhkého písku a vložte ve volně svázaném plastovém sáčku na čtyři týdny do lednice. Tato metoda zlepšuje rychlost a rovnoměrnost klíčení. [24, 25, 26]
Zdroje: bylinkyprovsechny.cz, kvetenacr.cz, botany.cz, biolib.cz, researchgate.net, cedarmountainherbs.com, ncbi.nlm.nih.gov, rxlist.com, webmd.com, healthline.com, mdpi.com, fs.usda.gov, treegrowing.tcv.org.uk, gardenersworld.com