Podle ředitele nemocnice Romana Krause se díky společnému velínu zlepší péče o pacienty.
„Péče bude rychlejší, efektivnější a přinese úsporu kvůli nižšímu počtu zaměstnanců,“ uvedl Kraus. Nově vytvořené centrum obsahuje pracoviště urgentního příjmu, technického dispečinku a navazuje na něj krizové centrum. Celý systém má jednotné ovládání komunikací, technologií a událostí. „Díky propojení lze sledovat transport pacienta až do samotného převzetí do konečné péče. Propracovanější systém přitom zaručí, že nebude nutné pacienta převážet na jiná místa, protože nejlepší místo díky propojenosti vyhodnotí dispečeři,“ uvedl Kraus.
Podle něj je důležité, že budou moct spolupracovat všechna zdravotnická zařízení v kraji od záchranářů přes nemocnice, které se k systému hodlají připojit. „Je jedno, jakého má zařízení zřizovatele a jaké je ten zřizovatel politické příslušnosti. Tato spolupráce dřív moc nefungovala, a proto je to nyní dobře,“ řekl Kraus. Podle něj je důležité, aby se pacient dostal na místo, které si vyžaduje jeho stav. „Nebudeme jako v Praze, kde záchranáři s pacienty objíždí různé nemocnice a ty ho z různých důvodů odmítají,“ doplnil.
Kromě obvyklých situací bude velín sloužit pro krizové stavy, jako je například hromadný příjem pacientů, evakuace, ohrožení nebo havárie. „Všechny objekty nemocnice máme zabezpečené elektronickým systémem. Pokud nastane porušení, dozví se to velín a kontaktuje ostrahu. Stejné je to u požárů,“ řekl vedoucí dispečer Jaroslav Musil.
Brněnská fakultní nemocnice získala na modernizaci peníze z Evropské unie z programu přeshraniční spolupráce. „Původní velín pocházel z roku 1989 a jeho modernizace si vyžádala náklady ve výši deset milionů korun,“ uvedla vedoucí velínu Renata Valentová. Technologie za více než šest milionů korun z většiny pokryla dotace, zbylé náklady na stavební úpravy zaplatila nemocnice.