Ráno 19. října obsadily brněnskou Rotundu pavilonu A sestry! Důvodem byla letošní třetí konference 2. ročníku projektu 1 den pro sestru. Velký podíl na realizaci obou ročníků projektu patří generálnímu partnerovi akce společnosti Apotex, České asociaci sester, mediálním partnerům časopisům Sestra, Zdravotnictví a medicína (www.Zdravi.Euro.cz), Pacientské listy i internetovým portálům Eunio.cz a Ošetřovatesltví.info. Kvalitu konferencí pomáhají organizátorovi zajistit garanti projektu, v případě letošního ročníku prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph. D., vedoucí katedry ošetřovatelství a proděkanka pro pedagogickou činnost ZSF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, a prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc., zástupce přednosty Ústavu sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové.
Sestra jako sociální odborník
Diskutovaným tématem řady odborných konferencí poslední doby je nutnost nárůstu podílu komunitní péče. Proto také patřilo zahájení konference přednášce prof. Tóthové a jejímu sdělení Začlenění sestry do komunitní péče zdravotnického systému ČR. Věnovala se charakteristice komunity a komunitní péče, včetně základní typologie komunity. Zdůraznila obecné principy komunitní péče. Jmenovala vybrané zdravotní a sociální služby a instituce v komunitní péči a v rámci problematiky komunitního ošetřovatelství zmínila také dva základní modely komunitní ošetřovatelské péče.
Závěr přednášky prof. Tóthová věnovala ryze praktickým informacím a ve stručnosti představila léta budované a dnes plně funkční systémy komunitní péče ve Finsku, Nizozemsku a Belgii. A jak je na tom komunitní péče v ČR? Jako sestry působící v komunitní péči jsou dnes u nás vnímány sestry působící v domácí ošetřovatelské péči v rámci primární lékařské péče, jejich role je však oproti rolím komunitních sester užší. Proto je třeba v rámci transformace českého zdravotnictví posílit snahy o vytvoření funkčního systému komunitní péče, tzn. překonat řadu poměrně zásadních překážek, např. nejasnost financování, legislativu, ustanovení kompetencí apod.
O tom, že na pomáhající profese jsou kladeny zvláštní nároky, nelze polemizovat. Doc. MUDr. Ján Praško, CSc., přednosta Psychiatrické kliniky FN Olomouc, v úvodu prezentace na téma Lidský vztah jako součást profese z nich jmenoval odbornost, lidský vztah, resp. co pacient od pomáhajícího potřebuje, a zdůraznil, že „jde více než o pouhou slušnost“. Terapeutický vztah představuje zvláštní vazbu mezi pacientem a zdravotníkem, která se vyvíjí v průběhu léčby. Vytváření spolupráce vyžaduje empatii, tzn. pomoci pacientovi cítit se pochopený. Dostává se tak „ke slovu“ aktivní empatické naslouchání, empatická sdělení, povzbuzování a podpora apod.
Pomáhat druhým je profese nebezpečná, náročná, současně člověka deformující, vyčerpávající, která dodává pocity moci a kontroly, ovlivňuje jeho sebevědomí, promítá se i do nepracovních situací a může přinést i zklamání a zdravotní osobní „úrazy“. A jaký je hlavní paradox pomáhající profese? Pomáhající jsou fakticky placenými přáteli lidí! Hrozbou pro vztah mezi pracovníkem a pacientem je ale např. také pracovník neangažovaný, či dokonce škodící, ale také pracovník angažovaný přebírající nadměrnou kontrolu nad pacientem nebo sebeobětující se. Nebylo možné nezmínit se i o riziku syndromu vyhoření s jeho projevy, fázemi, možnostmi prevence a léčby.
Právní aspekty práce sester bylo téma sdělení JUDr. Aleny Tobiášové, náměstkyně ředitele pro organizační, právní věci a personalistiku FN Brno. Shrnula legislativu upravující práva a povinnosti sester, pozornost však soustředila na otázky etického kodexu a standardy ošetřovatelské péče. Etický kodex Mezinárodní rady sester (ICN) definuje základní povinnosti sester včetně respektu lidských práv, zahrnující právo na život, důstojnost, zacházení s úctou a neomezení péče pro věk, vyznání, pohlaví, barvu pleti apod. Proto také česká legislativa pamatuje na ochranu lidské důstojnosti a soukromí pacienta, upravuje právo na nahlížení do zdravotnické dokumentace a povinnost mlčenlivosti. Seznámení se s důležitými pojmy a základní povědomost o právní problematice je zásadní také pro práci sester. Proto se v těchto souvislostech hovořilo také o právní odpovědnosti, tzn. trestněprávní, občanskoprávní, pracovněprávní a disciplinární.
Kdo všechno poskytuje sociálně zdravotní poradenství a kde všude najdeme sociálně zdravotního pracovníka? Odpovědím patřil úvod přednášky Sociálně zdravotní poradenství Mgr. Šárky Slavíkové, sociální pracovnice FN Motol a 2. LF UK v Praze. Přednášející nastínila cíle sociální práce ve zdravotnictví podle náhledu jednotlivých subjektů, tzn. vedení nemocnice, lékařů, pacientů a příbuzných, sociální pracovnice, a zmínila se také o specifikách sociálně zdravotního poradenství mimo zdravotnická zařízení. Praktické informace přinesly části sdělení věnované konkrétnímu obsahu sociálně zdravotního poradenství, systému sociálních dávek a plánovaným změnám na rok 2011. Cílem celé prezentace bylo přiblížit význam a potřebu sociálně zdravotního poradenství a nutnost fungující provázanosti zdravotního a sociálního systému.
Mgr. Jiří Maxmilián Prokop, Ph. D., ředitel Domu léčby bolesti s hospicem sv. Josefa, Rajhrad, shrnul v úvodu svého sdělení Domácí hospicová péče - standardy, normy, kvalita, legislativní zakotvení hospicové péče v současnosti a budoucí cíle. Připomenul hlavní cíl paliativní péče, a to dosáhnout nejvyšší možné kvality života, podpořit ji, zachovat a posílit, čehož lze docílit za předpokladu zajištění multidisciplinarity/interdisciplinarity, tzn. fungování multiprocesního týmu a interdisciplinárního přístupu. Přednášející se věnoval také problematice domácí paliativní péče, personálnímu vybavení multidisciplinárního týmu, dobrovolnické práci a významu péče o truchlící a pozůstalé. A jaká jsou současná úskalí hospicové a paliativní péče? Finanční saturace, vzdělávání, vytvoření a fungování sítě poskytovatelů, stav veřejného mínění a komunikace v rámci zdravotnického systému o prioritách a benefitech terminální péče.
Závěr konference Sestra jako sociální odborník patřil bonusové přednášce MUDr. Michala Krčmáře, Ph. D., z Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze, na téma inkontinence (více viz str. 46), kterou pro účastníky zajistil generální partner projektu 1 den pro sestru společnost Apotex.
Více informací o konferencích z cyklu 1 den pro sestru a dalších aktivitách divize Medical Services najdete na www.medical-services.cz.