Spektrometr je umístěný v nově otevřeném Národním NMR centru Josefa Dadoka. Laboratoře v centru jsou sdílené a přístroje tak budou moci využívat i vědci z ostatních zemí. Podobných spektrometrů je podle zástupců CEITEC osm po celém světě.
Spektroskopie se zabývá podrobným studiem struktury biomolekul a jejich časových proměn. Nukleární magnetická rezonance v tomto případě znamená, že se vědci budou zabývat částicemi na atomové úrovni. „Celkovým cílem strukturní biologie je pochopit funkci systémů. Abychom rozuměli, jaké interakce řídí tyto procesy, musíme znát detaily,“ popsal důležitost výzkumu koordinátor výzkumného programu Vladimír Sklenář.
Špičkově vybavená brněnská laboratoř stála podle Sklenáře 300 milionů korun. Ostatní vědci se do výzkumu mohou zapojit dvojím způsobem. Mohou poslat své vědce, kteří si na místních přístrojích změří, co potřebují, nebo mohou požádat brněnské kolegy o spolupráci. Jednotlivé sdílené laboratoře jsou vždy specificky změřené, například na výzkum proteomů či geomů. Výsledky mohou pomoci v dalším medicínském výzkumu.
NMR laboratoř je už nyní zapojená do různých mezinárodních projektů. V budoucnu se do budovy nainstalují další zařízení, například přístroj pro rentgenovou krystalografii a kryo-elektronovou mikroskopii.
Laboratoř nese jméno Josefa Dadoka, českého vědce zabývajícího se nukleární magnetickou rezonancí. „Zažil jsem vývoj nukleární magnetické rezonance od samého počátku. Vím, jak se postupem času zvyšovaly požadavky na rozlišovací schopnosti, a jsem nadmíru spokojen se současnou laboratoří. Je tu sada prvotřídních přístrojů. Výsledek bude záležet na cílech, které si výzkumné skupiny dají,“ řekl dnes Dadok při slavnostním otevření laboratoře. Vědec žije v USA, kam odjel v roce 1967. Vyvinul supravodivý spektrometr s frekvencí 600 MHz, který byl osm let nejvýkonnějším systémem pro spektroskopii na světě.
CEITEC, v jehož rámci laboratoř funguje, je centrem věd o živé přírodě a pokročilých materiálech. V Brně sdružuje šest univerzit a institucí. CEITEC bude sídlit ve vlastních budovách za pět miliard korun v areálu brněnského kampusu a VUT, které se právě staví. Do plného provozu by mělo vědecké centrum vstoupit v roce 2014. Infrastruktura vzniká postupně.