BRNO -
Policejní specialisté navštívili Adlera v brněnské tkáňové bance asi před třemi týdny. „Jejich návštěva mě překvapila a dosud v podstatě nevím, o co v kauze jde. Jsem přesvědčen, že se toto nedorozumění vyjasní,“ řekl Adler.
Kriminalisté zatím v souvislosti s případem neuvedli bližší informace k případným podezřelým.
Mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová k případu jen uvedla, že na něm pracuje Útvar pro odhalování organizovaného zločinu s německou a nizozemskou policií.
„Vše je nyní v rovině prověřování určitých informací. Ke kauze zatím nelze říci nic bližšího,“ řekla.
Skutečnost, že má problémy se zákonem ještě jedno tkáňové centrum, potvrdil Primě mluvčí ministerstva zdravotnictví Václav Šebor. „Bohužel tedy nemohu už z toho důvodu, že je to v podstatě v šetření, sdělit, která to je,“ řekl.
Trestní oznámení by ale nemělo týkat brněnského centra, kde pracuje Adler. Problémy se zákonem tak mají přinejmenším dvě nemocnice v Česku, uvedla televize Prima.
V republice fungují tkáňové banky kromě Prahy a Brna ještě ve 12 dalších větších městech.
„Nakládání s lidskými tkáněmi není žádná partyzánská akce. Veškerá práce s tkáněmi je přesně dokladována,“ řekl Adler. Doufá, že právě přesné záznamy ukážou nesmyslnost všech úvah o nelegálním vývozu tkání.
Lékař upozornil na to, že v Česku je nakládání s tímto materiálem podrobně evidováno, stejně jako v zemích západní Evropy nebo ve Spojených státech amerických.
Lékař nechápe, co mohlo vyvolat zájem policie o tkáňovou banku. K policejnímu šetření žádné vysvětlení zatím nedostal. „Policie se při návštěvě dotazovala, jak pracujeme, jak vše dokladujeme a jak nakládáme s tkáněmi,“ doplnil.
Ze středečního vyjádření fakultní nemocnice vyplývá, že lidské tkáně jsou materiálem, který nelze využít k vlastnímu obohacení. Podle zdravotníků nelze ani vyčíslit cenu jednotlivých tkání. Každá je totiž považována za dar a lze vyčíslit pouze náklady spojené s jejím odběrem, zpracováním a uchováním.
Tkáňová banka Fakultní nemocnice Brno byla založena v roce 1952 a s Tkáňovou ústřednou v Hradci Králové patří k nejstarším zařízením svého druhu v Česku.
Banka uchovává lidské tkáně a buňky, které jsou využívány při transplantacích. Brněnské pracoviště začalo poskytovat tkáně do zahraničí asi před 13 lety.
Podle lékařů je logické, že v budoucnu bude ke vzájemným mezinárodním výměnám těchto materiálů docházet častěji.
„Například před dvěma roky jsme na základě žádosti o pomoc zasílali do Holandska tkáně, které tamní zdravotníci potřebovali pro oběti jednoho z velkých požárů,“ doplnil Adler. Nejvíce se obává, aby kauza nepoškodila pověst brněnské tkáňové banky.
V souvislosti s případem nebude až do jeho uzavření Adler vykonávat funkci vedoucího banky.
ČTK