Koronární angioplastika není mimořádnou operací, v Česku jich ročně lékaři uskuteční více než 24.000. Postup brněnských lékařů se od toho běžného odlišuje jen použitím pouze nepatrného množství jodové kontrastní látky. Vpichuje se pacientovi do tepny a lékař díky ní na přístroji vidí, kudy vedou jednotlivé žíly a tepny.
"U pacientů se zdravými ledvinami nepředstavuje tato látka žádné riziko. Ale u pacientů se sníženou funkcí ledvin výrazně roste riziko selhání ledvin. To byl i případ našeho pacienta," řekl vedoucí týmu operatérů Petr Kala.
Osmašedesátiletý muž trpí kromě ischemické choroby srdeční, kvůli níž operaci věnčitých tepen potřeboval, také pokročilým onemocněním ledvin. Proto se kardiologové rozhodli vyzkoušet postup, který představili jejich kolegové ze Spojených států teprve letos v září.
"Nechali jsme u pacienta udělat vstupní angiografii, při které se malé množství kontrastní látky použilo, a získali jsme snímek zobrazující místo, kde bylo potřeba provést zákrok. Ten už jsme prováděli bez kontrastní látky pouze za použití intravaskulárního ultrazvuku," uvedl další z členů týmu Roman Štípal.
Lékaři tak pouze podle snímku z angiografu zavedli tříslem na potřebné místo v srdeční tepně takzvaný stent, tedy výztuhu s kovovou mřížkou, který zúžené místo v tepně rozšiřuje. Jeho umístění zkontrolovali právě intravaskulárním ultrazvukem, tedy sondou, která se vsune přímo do tepny. Druhou kontrolu provedli za použití minimálního množství kontrastní látky.
"Běžně se při takového operaci používá 50 až 150 mililitrů kontrastní látky, ale někdy také mnohem více. My jsme použili čtyři mililitry, které pro pacienta nepředstavovaly větší riziko," upozornil Kala.
Postup bez kontrastní látky podle něj vyžaduje tým velmi zkušených kardiologů a trvá mnohem déle než běžná koronární angioplastika. Není tedy vhodný pro akutní případy, jako je třeba infarkt myokardu. V budoucnu však může být použit u plánovaných zákroků u pacientů s onemocněním ledvin.