Dobrá úrazová medicína v Brně či kdekoli jinde je především problémem řádné organizace a provázanosti služeb pracovišť, která mají potřebné kapacity, kvalifikovaný personál a jsou placena z veřejného zdravotního pojištění.
V Brně není možno oddělovat fungování nemocnic řízených magistrátem od fakultních nemocnic, řízených centrálně, a dokonce ani od nemocnic řízených Jihomoravským krajem v okolních okresech. Úraz není nemoc. Přichází náhle z plného zdraví, může ho utrpět každý a spíše v aktivním věku než ve věku seniorském, nejčastěji při práci, dopravě či sportu.
Občana příliš nezajímá, kdo je zřizovatelemté které nemocnice,kamse más úrazem vydat, neboť zpravidla ani sám nemůže a řeší to jeho okolí či záchranná služba. Tomáš Julínek v době svého ministrování vytvořil u veřejnosti pocit, že úrazová medicína bude snad v Brně soustředěna pouze do bohunické fakultní nemocnice. Nebylo to a není možné dosud. Šlo vlastně pouze o statut traumacentra a jeho převelení z tradiční úrazové nemocnice do nově vybavované fakultní nemocnice v Bohunicích.
Podmínky pro statut traumacenter a povahu jejich činnosti jsou dány vyhláškou a týkají se těžkých, kombinovaných a sdružených úrazů, kdy je zapotřebí víceoborového zázemí velké nemocnice. Takové úrazy se vyskytují v Brně a okolí ročně ve stovkách případů. Kromě toho je však třeba ošetřit, operovat, hospitalizovat a rehabilitovat tisíce úrazů méně závažných, středního a lehkého typu, na což by ani velká nemocnice sama neměla kapacity.
Traumatologie je ostatně také náplní oboru všeobecné chirurgie,takže vždy se problematika úrazů řešila a řeší kromě bohunické fakultní nemocnice a úrazové nemocnice v různém rozsahu také ve Fakultní nemocnici u svaté Anny, v Nemocnici Milosrdných bratří a ve vojenské nemocnici. Záleží tedy jen na rozumné dohodě o rozsahu jejich činnosti.
Pro úrazy dětí slouží fakultní dětská nemocnice. Všechna tato chirurgická zařízení mají uzavřeny smlouvy o nepřetržitých službách a příslušném úseku traumatologické péče. Protože jsme se dohadováním o úrazové nemocnici za ministra Julínka už dost zdrželi a nedostali nikam, je, či spíše už byl nejvyšší čas, aby se brněnské nemocnice dohodly na rozsahu činností a režimu spolupráce, který pak zohlední v platbách zdravotní pojišťovny a který bude srozumitelný nejen zdravotníkům, ale hlavně všem občanům.
Je potřeba tento režim nastavit a zdokonalovat tak, aby byl funkční a efektivní, aby poranění občané a jejich zachránci netápali, kam mohou, a kam nikoli. Režim musejí v první řadě nastavit ve shodě ti, kteří úrazovou medicínu denně dělají a kteří jí rozumí. Tedy vedoucí traumacenter a šéfové chirurgických pracovišť.
Politikařit nebo nekonat v této oblasti akutní zdravotní péče se prostě zakazuje!
Autor je místopředseda Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu ČR a člen Zdravotní komise Jihomoravského kraje.