Zatím je to však ochotno dělat jen málo z nich, odhalil velký srovnávací unijní průzkum
Evropská unie chce zavést jednotnou evropskou kartu pro darování orgánů, která by se používala ve všech členských státech.
Zatímco v Nizozemsku mohou touto cestou rozhodnout o posmrtném osudu svých tělesných částí až dvě pětiny lidí, v Česku jde o nástroj téměř neznámý.
Pokud ale Unie své plány prosadí, objeví se dárcovské karty i mezi Čechy.
„Darování orgánů zachraňuje životy. Evropská dárcovská karta a jednotné unijní standardy pro kvalitu a bezpečnost při darování a transplantaci orgánů by mohly zajistit bezpečné, dostačující a spolehlivé dodávky orgánů,“ argumentoval evropský komisař pro zdravotnictví Markos Kyprianu.
Upozornil, že nyní čeká v Unii na darování orgánu čtyřicet tisíc lidí a každý den předčasně zemře deset lidí, protože se pro ně vhodný orgán nenašel.
Nejochotnější Nizozemci, u nás nechuť
Kyprianu se odvolal i na Eurobarometer, průzkum veřejných nálad v EU. Podle něj je ochotno darovat po své smrti nějaký tělesný orgán 56 procent Evropanů.
Největší ochota panuje v Nizozemsku, kde jsou už dost rozšířeny dárcovské karty - pro darování kusu vlastního těla bylo 81 procent Nizozemců.
Nejmenší je ochota tam, kde s darováním orgánů nemají lidé žádné zkušenosti. K těmto zemím patří i Česko, kde má dárcovské karty jen jedno procento občanů - dvanáctkrát méně, než je průměr Unie, a čtyřiačtyřicektrát méně než v Nizozemsku.
Češi nejsou nakloněni rozdávání svých orgánů ani po smrti - udělalo by to jen 44 procent dotázaných, zatímco 39 procent lidí podobný krok zcela odmítá. Ani se o této možnosti příliš nebaví.
Jen pětina se o tom vůbec kdy zmínila ve své rodině, zatímco tři čtvrtiny Nizozemců mluvily už aspoň jednou o darování částí vlastního těla.
V ochotě darovat orgány a diskutovat o tom je Česko podle Eurobarometeru prakticky na konci žebříčku - větší nechuť k darování mají obvykle jen Rumuni.
Unie táhne proti obezitě
I myšlenka dárcovských karet má ve střední Evropě omezenější podporu: v Česku by je sice podpořilo 60 procent lidí, ale ve „staré“ Unii tento krok podporuje 70 až 90 procent obyvatel.
Kyprianu včera vyrazil také proti rostoucí nadváze u Evropanů. Předložil bílou knihu proti obezitě, která obsahuje řadu doporučení, jak čelit tomuto zdravotnímu riziku.
Nadváhou totiž trpí nejen polovina dospělých v EU, ale také 21 miliónů dětí.
Komise chce vyvíjet tlak na potravinářské koncerny, aby prováděly zodpovědnější reklamu, lépe informovaly o obsahu svých výrobků a také aby omezily množství soli, tuku i cukru ve svých výrobcích.
Zatím Unie spoléhá na dobrovolnou spolupráci průmyslu, v roce 2010 chce ale přezkoumat, jak státy a podniky naložily s jejími doporučeními - a pak není vyloučeno, že přijme tvrdší opatření.
Právo