Aby mohlo poskytnout rodičkám potřebnou péči, bude na jaře gynekologicko-porodnické oddělení havlíčkobrodské nemocnice potřebovat alespoň čtyři anesteziology a čtyři pediatry. To v tom případě, že se naplní výzva lékařského odborového klubu Děkujeme, odcházíme. Paradoxní přitom je, že z tohoto oddělení nepodal výpověď ani jediný lékař. Ale i tak je ohrožena činnost tohoto oddělení, které patří co do počtu porodů k nejúspěšnějším v kraji. Činnost porodnice úzce závisí na spolupráci s odděleními, jako je ARO, dětské oddělení a oddělení intermediární péče, odkud má v úmyslu odejít víc než polovina lékařů, z oddělení ARO pak téměř všichni.
„Jediná šance je získat odborníky odjinud na základě zajímavého platu,“ podotkl primář oddělení Pavel Antonín. Jednou z možností, ke které sahají ohrožené nemocnice, je také spolupráce s ambulantními specialisty nebo s lékaři záchranné služby. O situaci v nemocnicích na Vysočině bude zhruba za týden znovu jednat kraj. „Bez anesteziologů se naše oddělení prostě neobejde. Skoro každý pátý porod je vedený císařským řezem, bez anesteziologa se neobejdou některé úkony, například epidurální analgeze. Stejně tak potřebujeme pediatry a lékaře z oddělení intermediární péče, pokud novorozenec přijde na svět jako nedonošený. Nemůžeme riskovat, že by při porodu došlo k ohrožení matky a dítěte. To, že lékaři odcházejí a my nemáme potřebné odborníky, není pro právníky žádný argument,“ zdůraznil primář Antonín.
Odchod by byl nefér
Z oddělení gynekologicko-porodnického neodchází v současné době ani jeden lékař, na odchod nepomýšlí dokonce ani primář, byť, jak říká, postoj nespokojených lékařů, vyjádřený protestní akcí Děkujeme, odcházíme, chápe.
„Na ministerstvu zdravotnictví se už dvacet let střídá rychle jeden ministr za druhým, ale v samotném zdravotnickém systému se za celou tu dobu nemění téměř nic. Profese lékaře je brána jako služba a podle toho se s lékaři už celá léta jedná. Rozumím jejich nespokojenosti, ale výpověď jsem nepodal, neboť to za současné situace považuji za neférové,“ vzkázal havlíčkobrodský primář.
Jak dodává, je na vině hlavně politická garnitura, která měla jednat s lékaři mnohem dřív, než krize začala a netvářit se, že o nic nejde. Podle primáře Antonína není ale Česká republika sama, která řeší jak vhodně nastavit zdravotnický systém. To samé řeší i Spojené státy americké, nespokojeni jsou lékaři v zahraničí, ale ten správný „recept“, který by vyhovoval lékařům, pacientům, zdravotním pojišťovnám a státu, nenašel zatím nikdo. V roce 2010 se v havlíčkobrodské porodnici uskutečnilo celkem 1 431 porodů a narodilo se 1 471 dětí, z toho 40 párů dvojčat. O tom, jak bude vypadat situace v nemocnicích na Vysočině, pokud skutečně k masivnímu odchodu lékařů dojde, radní kraje jednali už minulý týden, v příštím týdnu se chystá porada další. Nemocnice vydala na svých stránkách k nastalé situaci tiskovou zprávu.
Týdny do kolapsu
„Ředitelé nemocnic předložili první přehledy o struktuře nejvíce postižených oddělení. Z těchto přehledů vyplynulo, že nejvíce ohrožené jsou odbornosti ARO, chirurgie, interna a gynekologie- porodnictví. Máme dva měsíce na to, aby v případě, že nebude nalezeno ministerstvem zdravotnictví a vládou řešení této pro Vysočinu kritické situace, konkretizovali řešení péče o závažná onemocnění, traumata a celkově intenzivní péči. Kompletní sérii scénářů můžeme zveřejnit až ve chvíli, kdy budou doladěny,“ informoval hejtman Vysočiny Jiří Běhounek. V budoucí personální struktuře oborů je prvotní předpoklad, že krajská Nemocnice Pelhřimov bude schopna v míře svých kapacit poskytnout nadále intenzivní zdravotní péči. Ostatní krajské nemocnice budou dělat vše pro to, aby zajistili nutnou ambulantní péči plus případný provoz lůžkových oddělení.