Malý zájem zdravotníků zaznamenala i další očkovací centra v Česku. Česká lékařská komora dokonce odmítla, aby očkování bylo pro zdravotníky povinné. Lékaři a sestry se mají očkovat v první vlně, aby zůstali zdraví a nešířili nemoc na pacienty. Vedení nemocnice má ze zákona možnost neočkované zaměstnance přeřadit na jiné pracoviště, podle Roháčové to ale neudělá. Neočkovaným nehrozí na Bulovce ani žádné sankce. Musí jen podepsat, že vakcínu odmítli.
„V první vlně dostalo očkovací centrum na Bulovce přes 1000 vakcín, zatím bylo naočkováno kolem 250 zdravotníků a zhruba 80 chronických pacientů,“ upřesnila Roháčová. Doufá, že počet zájemců o očkování ještě poroste. Sama očekávala větší zájem.
Zaměstnanci, kteří odmítají očkování, většinou říkají, že už onemocnění nejspíš prodělali, nebo že se nenechají očkovat ani proti sezonní chřipce. Určité procento prý odmítá očkování také proto, že se ho obává. „Ta obava je podle mého názoru zbytečná,“ řekla primářka.
Podle Roháčové by zbylé vakcíny měly být nabídnuty jiným zájemcům, a to zdravotníkům i chronickým pacientům, které ministerstvo zdravotnictví nezahrnulo do dosavadního seznamu. O očkování prý mají zájem třeba lidé s chronickým onemocněním trávicí soustavy nebo ledvin. O rozšíření seznamu už se údajně jedná.
Roháčová rovněž uvedla, že nyní je na její infekční klinice s prasečí chřipkou zhruba deset pacientů. „Zdravotní stav u většiny z nich je velmi dobrý, máme dva pacienty v intenzivní péči, ale jejich stav je stabilizovaný,“ upřesnila. Bulovka hospitalizovala od počátku epidemie již několik desítek lidí s chřipkovým virem A H1N1.
Podle Roháčové je poměrně předčasné hodnotit závažnost onemocnění pandemickým virem oproti běžné chřipce. V tomto období začínají i jiné virózy, pacient může mít smíšenou nákazu, vysvětlila. Těžké plicní záněty však zaznamenali i u pacientů, kteří neměli jiné závažné onemocnění. Těžký průběh nemoci mají také jinak zdraví obézní lidé. „Musíme být připraveni na to, že i zdraví lidé mohou mít těžké onemocnění spojené s chřipkou,“ uvedla.
Nemocnice má připraven také pandemický plán. Vytváří ho každé zdravotnické zařízení. Obsahuje návod, jak zareagovat na různé situace, které mohou při velkém počtu nemocných nastat. Pro období vyhlášené zvýšené pohotovosti musí mít nemocnice například dostatečné zásoby ochranných prostředků. Určen je i tým lidí, který bude o nemocné nepřetržitě pečovat.
„Pokud by se stalo, že by byly v jednu dobu třeba tisíce skutečně těžkých případů, tak samozřejmě ani naše zařízení na to nemůže být připraveno stoprocentně, to prostě nelze,“ uvedla Roháčová.
Klinika infekčních, parazitárních a tropických nemocí nemocnice Na Bulovce slouží k izolování, vyšetřování a léčení řady infekčních chorob. Nemocnice proto žádá o státní dotaci na dostavbu pavilonu pro vysoce nebezpečné nákazy, o její výši se jedná.