Návrh ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) totiž vychází z toho, že jsou v hlavním městě pouze tři lékařské fakulty, a proto by také měly zůstat jen tři fakultní nemocnice, jež jsou s nimi propojené.
Nadále tak bude fungovat Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Všeobecná fakultní nemocnice a Fakultní nemocnice v Motole.
O Bulovku již před časem projevilo zájem hlavní město. Důvodem je, že v areálu Praha vlastní asi 80 procent budov a pozemků. „V říjnu předložím zastupitelům prohlášení o převodu Bulovky na Metropolitní nemocnici,“ řekl včera primátorů náměstek pro oblast zdravotnictví Ivan Kabický (ODS) s tím, že Praha jedná s ministerstvem zdravotnictví o převodu nemocnice jako celku. „Nebudou z toho vyjímány jednotlivé kliniky,“ upřesnil Kabický.
Bulovka by pod správu hlavního města měla přejít od 1. ledna roku 2013. „Bude nadále sloužit pacientům jako dosud. Stane se příspěvkovou organizací, a kromě toho bude poskytovat péči i zaměstnancům společností, které Praha vlastní,“ popsal záměr Kabický. Praha ale bude požadovat, aby město získalo do správy nemocnici bez dluhů. Jaký dluh Bulovka v současnosti má, ale Kabický s ohledem na ministerská jednání nechtěl prozradit. Podle něj ale bude vypuštění přívlastku „fakultní“ znamenat pro nemocnic administrativní náklady.
„Předpokládám, že tak osm milionů padne na změnu hlavičkových papírů,“ odhaduje Kabický.
Kromě Bulovky Praha uvažuje i o správě nemocnice v Krči. Také v jejím areálu vlastní hlavní město pozemky. Dříve než v roce 2014 ji ale Praha nepřevezme.
Kritici návrhu poukazují na to, že nemocnice na Bulovce i nemocnice v Krči leží na lukrativních pozemcích, a je proto nutné počítat se silnými zájmy privátních subjektů. „Město již v minulosti ztratilo podivným způsobem majoritu v Pražské teplárenské a problémy opakovaně přinesla privatizace Pražských vodovodů a kanalizací. V případě nemocnic může dojít k posloupnosti: zadlužení, odfakultnění, příchod strategického partnera v podobě menšinového vlastníka, nedostatek financí v rozpočtu města, navýšení jmění menšinovým vlastníkem, ztráta majority města, zmenšení rozsahu zdravotní péče na lukrativní obory, rozprodej „zbytkového“ majetku. Obě nemocnice se koneckonců nacházejí v lokalitách žádaných pro bydlení,“ řekl Petr Štěpánek (SZ), bývalý radní hlavního města pro oblast životního prostředí.
Podle něj v minulém období vznikla studie o vzniku metropolitní nemocnice. Počítala ale s mnohamiliardovými náklady a investicemi na provoz zdravotnického zařízení. Ty však v současném rozpočtu města chybí