1. Při vzniku zdravotních problémů si pacient může zvolit smluvního poskytovatele zdravotních služeb (právo dle § 11 zákona 48/1997 Sb.). Může si zvolit kteroukoliv ze smluvních nemocnic své zdravotní pojišťovny. Seznam smluvních nemocnic poskytne zdravotní pojišťovna. Do nemocnice by měl pacienta obvykle doporučit praktický lékař a zaslat nemocničnímu lékaři informace o dosavadní léčbě. Toto doporučení však není nezbytnou podmínkou přijetí do nemocnice.
2. V nemocnici lékař pacienta vyšetří a zhodnotí jeho zdravotní stav. Je povinen poučit pacienta o možnostech léčby, jejich alternativách a rizicích (právo dle § 31 zákona 372/2011 Sb.). Pacient má právo klást doplňující dotazy, které je lékař povinen zodpovědět; pacient by se měl vždy zejména zeptat, zda je zahájení léčby naléhavé a jaká jsou případná rizika z prodlení. O stavu pacienta, o potřebě péče a o podaném poučení učiní lékař záznam do zdravotnické dokumentace (povinnost dle § 53 zákona 372/2011 Sb.).
3. Pokud je pacientův stav neodkladný nebo akutní (§ 5 odst. 1 zákona 372/2011 Sb.), žádné čekací doby z nařízení vlády se neuplatní, naopak pacient musí být léčen „ve lhůtě odpovídající naléhavosti potřeby péče“, tedy zpravidla zahájí léčbu ihned (právo dle § 40 zákona 48/1997 Sb., obdobně § 2 odst. 3 Nařízení vlády). Neodkladnou péči jsou dle zákona nejen „bezprostřední ohrožení života“ (např. silné krvácení po autohavárii), ale též stavy, které by „k vážnému ohrožení zdraví pouze mohly vést“ (např. podezření na krvácení do mozku, které je třeba potvrdit či vyvrátit vyšetřením), a dokonce i stavy, které „způsobují náhlou nebo intenzivní bolest“ (např. vážnější onemocnění kloubů). U takových stavů se nečeká.
4. Lékař v nemocnici sestaví pacientovi tzv. individuální léčebný postup (§ 3 zákona). Nejde-li o neodkladný stav, určí lékař „lhůtu časové dostupnosti“; délka této lhůty nesmí být nepřiměřená, naopak musí být „lékařsky odůvodnitelná a vycházet z objektivního lékařského posouzení současného zdravotního stavu pojištěnce, anamnézy a pravděpodobného průběhu jeho nemoci, bolestivosti nebo povahy jeho onemocnění“. (§ 2 odst. 2 Nařízení vlády). Lhůta nesmí být nikdy delší než maximální lhůta dle tabulek v Nařízení vlády, avšak pokud to pacientův stav vyžaduje, musí ji lékař stanovit kratší. Délku čekací lhůty a medicínské úvahy, které jej vedly k jejímu stanovení, zapíše lékař do zdravotnické dokumentace.
5. Lhůta začíná běžet následujícího den poté, co lékař pacienta vyšetřil a léčbu předepsal. Pokud léčba není v této lhůtě zahájena, pacient se může obrátit na vedení nemocnice se stížností. Současně by měl informovat svou zdravotní pojišťovnu a žádat o zjednání nápravy.
6. Pro potřeby jednání je dobré, aby si pacient opatřil podklady, tedy výpis či kopii ze své zdravotnické dokumentace. Nepotřebuje kopie celé dokumentace, určitě však bude potřebovat:
– o záznam o vyšetření a popis zdravotního stavu
– o záznam o poučení o rizicích, včetně rizik z prodlení
– o záznam o individuálním léčebném postupu, zejména o stanovené čekací lhůtě a jejím medicínském zdůvodnění
Pacient má právo do dokumentace nahlédnout a ofotit si ji (dnes lze i na některé mobilní telefony), případně požádat nemocnici, aby pro pacienta kopie za úplatu pořídila. Právo na nahlížení do dokumentace stanoví zákon 372/2011 Sb. v § 65.
7. Veškeré stížnosti či podněty pojišťovnám, nemocnicím či úřadům je radno podávat tak, aby to bylo později možno prokázat. Tedy nejlépe písemně doporučeným dopisem, nebo e-mailem s elektronickým podpisem. Je také možné donést písemný dokument na podatelnu a nechat si na jeho kopii „orazítkovat“ jeho přijetí. Pro urychlení je možno též domluvit se s příslušným pracovníkem ústně či telefonicky, ale s tím, že písemný podnět je zaslán a očekává se na něj oficiální písemná odpověď.
8. Pokud vedení nemocnice neodpoví a léčba stále nebyla zahájena, případně pacienta odmítne, je namístě stěžovat si zdravotní pojišťovně. Pro to zákon nestanoví formální postup, vhodné je však napsat písemnou stížnost na neléčení, požadovat zajištění zahájení léčby ve smluvní nemocnici a přiložit kopie záznamů ze zdravotnické dokumentace. Pokud je stav pacienta naléhavý, je vhodné to uvést. Zdravotní pojišťovna by se měla bezodkladně spojit se smluvní nemocnicí a problémy za pojištěnce vyřešit - ve smlouvě s nemocnicí k tomu má dostatek právních nástrojů a sankcí.
9. Pokud zdravotní pojišťovna neodpoví či pacienta odmítne, je namístě podat na Ministerstvo zdravotnictví stížnost (§ 45a zákona 48/1997 Sb.), opět v písemné podobě, s popisem situace a doloženými kopiemi zdravotnické dokumentace a podaných stížností. Současně, zejména pokud prodlení narůstá, může být vhodné podat soudní žalobu, kterou se pacient domáhá po smluvní nemocnici, aby splnila svou povinnost a zahájila léčbu. Hrozí-li velké zdravotní riziko, může být vhodné využít tzv. předběžné opatření, kterým soud může nemocnici nařídit provedení neodkladných kroků ještě dříve, než proběhne vlastní řízení a padne rozsudek.
10. Může se stát, že lékař nesprávně vyhodnotí stav pacienta, například nerozpozná vůbec potřebu léčby či stanoví v „individuálním léčebném postupu“ příliš dlouhou čekací dobu. Pacient může požádat jiného lékaře o tzv. druhý názor (právo dle § 28 odst. 3 zákona 372/2011 Sb.), případně si může zvolit jinou smluvní nemocnici své pojišťovny. Po změně nemocnice určí její lékař novou lhůtu v souladu s Nařízením vlády, případně začne léčit pacienta ihned, stal-li se jeho zdravotní stav mezitím neodkladným.
11. Vznikla-li nesprávným postupem lékaře, vedení nemocnice či pracovníků zdravotní pojišťovny újma na zdraví pacienta, přísluší mu náhrada škody či zadostiučinění za újmu na osobnostních právech (stres, pocit bezmoci či ztráty lidské důstojnosti, strach ze zdravotních následků čekání). Toho se pacient může domáhat soudní žalobou.
12. Pokud se pacient či jeho blízcí setkají s jakýmikoliv problémy s dostupností hrazené zdravotní péče, potřebují poradit s právy pacienta dle nových předpisů, či pokud potřebují pomoc při komunikaci s lékaři, nemocnicemi, pojišťovnami a Ministerstvem zdravotnictví, mohou se obracet na Platformu zdravotních pojištěnců ČR, o.s.. Naše bezplatná linka na čísle 800 227 777 je v provozu vždy v pondělí, úterý a čtvrtek od 14 do 18 hodin, pacienti nám mohou též napsat e-mailem na linka@zdravotnipojistenci.cz.
JUDr. Ondřej Dostál, Platforma zdravotních pojištěnců ČR, o.s.