"Rozhodujícím cílem v léčbě astma bronchiale je dosažení plné kontroly nad onemocněním. Praktický lékař může dbát na vyloučení nebo omezení rizikových faktorů, sledovat nefarmakologickou léčbu, režimová opatření a dodržování léčebných plánů," uvedl Stanislav Konštacký ze Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Podle alergologa Milana Teřla z Kliniky pneumologie a ftizeologie Fakultní nemocnice v Plzni by to bylo možné u lehčích forem nemoci, pokud by pacienta specialista viděl jednou až dvakrát ročně. Podobně už se uvažuje o převodu stabilních pacientů s diabetem, vysokým krevním tlakem nebo těch, kteří překonali rakovinu a je třeba je pravidelně sledovat.
Polovina pacientů s astmatem podle lékařů neužívá správně předepsané léky. Zapomínají na preventivní, které musí brát denně, a užívají jen léky na úlevu. Někteří navíc nemají nemoc diagnostikovanou. "Mnozí nemocní nemají svou nemoc řádně sledovanou a léčenou a mohou tak mít nejen zbytečné potíže a omezení, ale mohou také být ohroženi těžkým záchvatem dušnosti," dodal ředitel České iniciativy pro astma Petr Pohunek, který působí na Pediatrické klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Každý rok tak zbytečně umírá několik desítek lidí. U dětí úmrtnost podle odborníků prakticky vymizela, u dospělých ale jejich počet v posledních letech stoupá.
Příčinou nemoci je chronický alergický zánět sliznice dýchacích cest. Příznaky astmatu jsou zúžení průdušek provázené pískotem při dýchání či kašlem, zejména při zátěži. Pacienti se také budí v noci kvůli potížím s dechem a kašlání. Bez léčby mívají lidé záchvaty těžké dušnosti, které je mohou i ohrožovat na životě. Předcházet jim lze preventivními léky, které pacienti inhalují jednou či dvakrát denně.
Náklady zdravotních pojišťoven na léčbu alergiků a astmatiků rostou. Spolu s alergiemi je to ročně kolem čtyř miliard korun, na astma jde téměř čtvrtina. Celkově zdravotnictví hospodaří letos přibližně s 320 miliardami korun. Díky novým lékům vyráběným po skončení výrobních patentů originálních léčiv podle ČAFF uspořil systém veřejného zdravotního pojištění za léčbu astmatu a alergií za posledních deset let asi 6,6 miliardy korun. Část léků si pacienti hradí sami.