* Čeho se týkají změny v novele zákona č. 96/2004 Sb.?
Novela zákona č. 96/2004 Sb., spolu s novelou zákona č. 95/2004 Sb., bude součástí tzv. euronovely všech zákonů, které se týkají způsobilosti k výkonu povolání a uznávání kvalifikací, cílem je promítnout novou směrnici č. 36/2004/EHS. Změny se tedy týkají zejména procesu uznávání kvalifikací, dále je například v souladu se směrnicí doplněna povinnost, aby praktické vyučování porodních asistentek mohlo probíhat pouze na akreditovaném pracovišti. Další změny jsou zejména technického charakteru a zpřesnění výkladově ne zcela jednoznačných ustanovení, nedotýkají se však systémových základů zákona. Jde např. o tyto změny: způsobilost k výkonu povolání dentální hygienistky bude mít i sestra s PSS stomatologická péče; navrhujeme samostatnou způsobilost fyzioterapeuta s magisterským vzděláním již po jednom roce praxe; mezi jiné odborné pracovníky se doplňuje arteterapie; zjednodušuje se proces akreditace (zejména při prodloužení); omezují se podmínky, které specializační vzdělávací program může klást na uchazeče (max. 1 rok praxe, nemusí být celý při výkonu povolání); rozšiřuje se definice navazujících programů pro účely kreditního systému; odlišně se upravuje volné poskytování služeb hostujícími osobami a uznávání kvalifikací usazených osob, zejména na základě nabytých práv; doplňuje se fakultativní zmocnění na vyhlášku, kterou se stanoví podmínky výkonu povolání pod odborným dohledem; ruší se podmínky pro výkon vedoucí funkce. Účinnost předpokládáme od roku 2008.
* Proč se mají vzdělávat i starší a zkušené sestry? Některé chápou kreditní systém spíš jako honbu za kredity…
Kreditní systém si mohou vykládat i takto, pokud nepřijmou celoživotní vzdělávání jako samozřejmost v oboru, který zcela jednoznačně vyžaduje neustálé získávání nových informací. Vývoj jde kupředu a věk či zkušenost nemusí automaticky znamenat znalost. Souhlasím s tím, že nyní je to ještě honba za kredity mnohdy bez sledování specifických oblastí, které by měly sestře přinést něco, co napomůže zkvalitnění práce, a tím i péče o pacienty. Je to hlavně otázka volby přednášek, kurzů, specializací apod. Novinkou budou i formy e-learningových kurzů, které budou moci využít při nedostatku času nebo nedostupnosti místa akce. Sesterské povolání vyžaduje vzdělávání jako jiná a prestiž si získáme tím, že jsme prokazatelně schopni nastaveným systémem doložit konkrétní výstupy.
* Má kreditní systém podle vyhlášky č. 423/2004 Sb. obdobu i v zahraničí?
Přirozeně nejsme jedinou zemí, kde je tento systém zaveden. Než byl zabudován do legislativy, čerpali jsme ze zkušeností jiných států, například ze systému Velké Británie, USA, Holandska, doporučení Mezinárodní rady sester apod.
* Proč obdrželi někteří osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu na různý počet let, přestože doložili stejné a vyhovující doklady?
V přechodném období se osvědčení v souladu s přechodnými ustanoveními zákona vydávalo i v případech, ve kterých by podle „normálního“ (nyní již účinného) systému osvědčení být vydáno nemohlo. V těchto případech bylo však vydáváno na kratší dobu. Na 6 let bylo vydáváno v případech, kdy žadatelé doložili alespoň 3 roky výkonu povolání z období posledních 6 let a účast na celoživotním vzdělávání (bez ohledu na druh a rozsah); na 5 let pro ty, kteří doložili alespoň 1 rok výkonu povolání při úvazku minimálně 0,5 nebo 2 let při úvazku minimálně 0,2 a na 4 ostatní. Nyní jsou všechna osvědčení vydávána na dobu 6 let.
* Jaký je výklad tzv. dosažitelnosti rady a pomoci zdravotnického pracovníka, způsobilého k výkonu činnosti bez odborného dohledu nad pracovníkem, který toto osvědčení nemá? Jak by se tento výklad aplikoval v perioperační péči?
Zdravotnický pracovník, který nezískal Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, vykonává jen ty činnosti, ke kterým je způsobilý a které jsou uvedeny v příslušném paragrafu vyhlášky č. 424/2004 Sb., tyto činnosti jsou stanovené v náplni práce nadřízeným pracovníkem. Ostatní činnosti vykonává pod odborným dohledem, který mu poskytují všichni ZP, kteří vykonávají své povolání bez odborného dohledu (od 1. 4. 2006 na základě získaného „osvědčení“). Tito jsou povinni poskytovat odborný dohled nebo přímé vedení všem zdravotnickým pracovníkům, kteří svou činnost mohou vykonávat jen pod tímto dohledem nebo přímým vedením. V praxi to znamená stanovení i náročnosti práce, četnosti výkonů, které jsou prováděné pod odborným dohledem, specifikace rizika prováděných výkonů, zvážení dosahu pracovníka, který může radu poskytnout v některém případě po telefonu, jindy je nutná pouze přímým kontaktem, totéž se vztahuje na odbornou pomoc. Tuto analýzu činností musí zvážit vedoucí pracovníci, kteří mají odpovědnost za kvalitu poskytované péče a zároveň za efektivní využívání finančních i lidských zdrojů. V perioperační péči je situace složitější a záleží též na specializaci pracoviště. Základní podmínkou pro sestru instrumentářku je splnění kvalifikace bez odborného dohledu, neboť musejí následovat specializace v oboru. Na pracovišti může být skladba pracovních míst rozložená do určitého počtu míst pro sestry pod odborným dohledem (např. sestry obíhající, absolventy či sestry nově nastoupivší), dále sestry bez odborného dohledu, které však mohou provádět některé výkony pouze pod odborným dohledem sestry se specializací a konečně sestry, které mají specializaci a mohou vykonávat superspecializovanou péči, poskytovat odborný dohled a vykonávat i manažerskou práci (vedoucí směny, staniční sestra, vrchní sestra apod.). Je důležité stanovit spektrum činností a podle toho nastavit strukturu pracovních míst a ty obsadit více či méně kvalifikovanými pracovníky. Tento úkol je na managementu nemocnic, MZ k tomu poskytuje pouze legislativní rámec.
* Jakou váhu má doporučení odborných organizací v takových oblastech, jako jsou např. doporučení pro stanovení potřebného počtu sester tam, kde tento stav není určen jinak (např. smlouvou s pojišťovnami)? Prosím konkrétně v určité oblasti.
Doporučení je vždy jen doporučením, ale lze se o něj opřít. Důležitá je znalost prostředí, finanční možnosti, odhad bezpečí pro pacienta i personál. Jiné možnosti jsou v kvantifikaci činností, spotřeby času, případně sledování vývoje. Vyhláška č. 493/2005 Sb. (Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami) stanoví minimální personální vybavení, tento stav je nepodkročitelný pro poskytování péče na daném pracovišti, ale neznamená to, že nemůže být při prokázání náročnosti péče navýšen. To je však rozhodnutí, které musí každý management nemocnice zvážit z ekonomického hlediska. Nepopírám, že je třeba tyto minimální počty prověřovat a zaměřit se také na metodiku stanovení počtu personálu podle konkrétního oboru.
* Častým dotazem jsou náklady na celoživotní vzdělávání. Lze se odvolávat na znění zákoníku práce? Bude to dostatečná argumentace, pokud zaměstnavatel není ochotný podporovat prohloubení vzdělání svých zaměstnanců?
Zákoník práce je jednoznačně dostatečná argumentace, otázkou je, zda se skutečně jedná o prohloubení či zvýšení kvalifikace. V praxi se to často zaměňuje. Jinou otázkou je, zda zaměstnavatel dostatečně dbá na rozvoj svých zaměstnanců ve všech pracovních kategoriích a zda má vyčleněný finanční fond na tuto oblast.
* Vyhláška č. 423/2004 Sb. neřeší publikaci odborných článků na internetu. Uvažuje se o udělování kreditů i v této oblasti?
Publikační činností se podle vyhlášky č. 423/2004 Sb. rozumí publikování v periodickém tisku nebo v neperiodických publikacích, které mají odborný charakter a jejichž obsah se týká oboru nelékařského zdravotnického povolání nebo zdravotní péče. V textu ustanovení jsou uvedeny odkazy na zvláštní právní předpisy, které pojmy periodický tisk a neperiodická publikace přesně definují. Tyto právní předpisy se nevztahují na publikační činnost na internetu, ani nelze nad rámec právního předpisu upravit problematiku metodikou. Důvodem, proč není akceptována elektronická publikace, je, že tato publikace není regulována žádným předpisem. Bylo by pak z právního hlediska velmi obtížné odlišit publikaci kvalitní a odborně relevantní (např. na internetových stránkách odborné společnosti či profesní organizace) od publikace vlastní (jak jistě víte, každý si může na svých internetových stránkách zveřejnit prakticky cokoli). Přirozeně, pokud se tato situace změní, např. možností zaregistrovat elektronické médium podle tiskového nebo jiného zákona nebo bude nalezen jiný způsob jak odlišit „zrno od plev“,bude možné v rámci novely vyhlášky internetovou publikaci připustit.
* V jakém časovém horizontu budou vyřizovány žádosti o udělení akreditací pro systémy vzdělávání v perioperační péči?
Ze zákona musí MZ vyřídit všechny žádosti do 60 dnů od doručení stanoviska Akreditační komisí, ta by měla zasedat nejméně jedenkrát za 3 měsíce. Lze tedy předpokládat, že by měla být žádost po doručení na MZ vyřízena do 6 měsíců.
Máte-li další otázky, týkající se výkladu zákona č. 96/2004 Sb., a chcete-li se s nimi obrátit na Mgr. Evu Proškovou, využijte jako prostředníka odborný časopis Sestra. Pište na e-mail: cerna@mf.cz.
O autorovi: Připravila Hana Černá-Šípková ve spolupráci s Bc. Ninou Müllerovou, MZ ČR