Průzkumu, jenž se uskutečnil v květnu a červnu, se zúčastnilo 5500 lidí starších 18 let z Německa, Francie, Itálie, Británie, Švédska, Polska, Rakouska, Španělska, USA a Česka.
Češi hodnotí spokojenost s organizací zdravotního systému jako podprůměrnou, udělili jí 4,6 bodu z deseti možných. To je osmý nejhorší výsledek ze všech deseti zemí. Naopak v hodnocení lékařských schopností doktorů je Česko na prvním místě s 6,2 bodu z deseti.
Více než 90 procent lidí v ČR loni neodkládalo zdravotní péči z důvodu finanční náročnosti. Výrazně jinak je tomu v například ve Francii, kde se během tří let zvýšil podíl odložené péče z 11 na 29 procent, a Polsku, kde se odložená péče vyšplhala ze 13 až na 36 procent.
„O důležitosti zdravotní péče pro české občany svědčí i fakt, že za náročnějšími úkony, jako například operace, jsme ochotni cestovat do vzdálenějších měst. Vyjádřilo se tak 62 procent dotázaných,“ uvedl Stanislav Přibyl z českého zastoupení Europ Assistance.
V souvislosti s rostoucí délkou života a nárůstem počtu závislých starších osob, se 69 procent lidí z Česka přiklání především ke službám domácí péče. Domovy důchodců jsou řešením pro 29 procent Čechů, ve Švédsku pak tuto variantu preferuje 38 procent obyvatel.
V přístupu k novým technologiím pro sledování zdravotního stavu seniorů jsou Češi více skeptičtí než v ostatních státech. Například zdravotní monitoring seniorů přes mobilní telefon nebo internet považuje za přínosný pouze 58 procent lidí, navzdory tomu by hned 55 procent dotázaných svou rodinu tímto systémem vybavilo.
„To jednak svědčí o velmi kladném přijetí, ale zároveň také o tom, že informace o těchto systémech nejsou příliš dostupné,“ uvedl Přibyl.
I když je internet plně dostupný pro většinu lidí, pro získávání informací spojené se zdravím jej využívá pouze 14 procent Čechů pravidelně a 31 procent nepravidelně. Za posledních pět let vzrostlo využívání internetu k těmto účelům ve všech evropských zemích kromě Německa. Největší změnu zaznamenalo Švédsko ze 46 procent na nynějších 72 procent.
Z průzkumu také vyplynulo, že za posledních pět let bylo na prohlídce u lékaře 89 procent Čechů, pečují tak o své zdraví nejvíce ze všech zemí Evropy. „Na druhou stranu nemáme příliš povědomí o tom, že existují programy, které sledují zdraví člověka po celý jeho život a které zahrnují preventivní konzultace a zohledňují individuální dispozice jednotlivce.
O tyto programy jevíme nejmenší zájem z celé Evropy, což znamená, že si neuvědomujeme význam prevence pro naše zdraví. Důsledkem pak jsou nutné lékařské zásahy, které nikdy nebývají bez vedlejších účinků,“ dodal Přibyl. Nejvíce pokročilí v oblasti prevence a ve využívání prodobných programů jsou ve Francii a v USA.