Obavy o osud zdravotní péče tak dokonce předčily tradiční strach z nezaměstnanosti, které se nyní bojí 40 procent Čechů.
„Zdravotnictví je v České republice na prvním místě v ožehavých problémech. V tom jsme v EU unikátem,“ podotkl Jan Herzmann, šéf agentury Factum Invenio, která průzkum na podzim prováděla. Podle unijního průměru se totiž o zdravotnictví obává jen 15 procent Evropanů.
„Situace v Česku do značné míry souvisí s debatou, která se u nás o zdravotnictví vede. Má to tedy i politické rozměry,“ vysvětlil Herzmann s odkazem na spory o způsobu financování zdravotní péče i o vlastnické vztahy vůči jejím poskytovatelům, zejména nemocnicím.
„Příčinou rostoucí nespokojenosti občanů se zdravotnictvím je zvyšující se nejistota. Překotné změny, které v něm dnes probíhají, vyvolávají obavy jak pacientů, tak lékařů. Současné změny vytěsňují pacienta z rozhodování ve zdravotnictví,“ sdělil Právu v reakci na výsledky průzkumu lékař Pavel Vepřek, předseda sdružení Občan.
Průzkum dále prokázal, že jen šestina Čechů si myslí, že mohou nějakým způsobem ovlivnit dění v Unii. Společně s občany Lotyšska to je nejméně v celé pětadvacítce.
„Je to odraz politické debaty na domácí scéně. Euroskeptický tábor přispívá svými výroky k tomu, aby si lidé mysleli, že nemají do čeho mluvit,“ zdůraznil Herzmann.
Dodal nicméně, že téměř tři čtvrtiny občanů ČR jsou hrdé na to, že jsou Evropany. Stejně tak si většina obyvatel (55 procent) myslí, že Česko má z členství v EU prospěch a výhody. Členství považují za dobrou věc častěji muži než ženy, rozdíl je téměř desetiprocentní. Hlavními příznivci EU jsou mladí lidé ve věku 15 až 24 let, z nichž se vstupem Česka do EU souhlasí 57 procent.
Ve fungování Unie se ale vyzná jen třetina občanů, což je způsobeno podle analytiků nedostatečnou informovaností o EU.
Polovina Čechů si také myslí, že po přijetí euroústavy bude Unie demokratičtější, efektivnější a transparentnější. Většina občanů (52 procent) proto doporučuje o ústavě znovu jednat.
Pokud jde o rozšíření Unie, Češi by se nebránili přijetí Švýcarska, Norska a Islandu,. Ukrajinu, Turecko a Albánii ale zatím odmítají.
Iveta Kramešová, Právo
MUDr. Bohumír Šimek, praktický lékař ve Křemži
„Současné problémy vytěsňují pacienta z rozhodování ve zdravotnictví“, sdělil Právu MUDr. Pavel Vepřek. Nepřesný citát či nepřesná informace? Pacient byl vytěsněn z rozhodování již na počátku nastavením našeho sociálního evropského systému. Vybírat si zdravotní pojišťovnu pro něho nemá smysl, když se ze zákona všechny musí chovat stejně. Může si relativně svobodně vybrat svého lékaře. Zvlášť když si vybere ve svém rajonu. Ale jinak je v tomto systému vyloučen z možnosti ovlivnění. A to je špatně! Nemůže si vybírat spolu se svým lékařem kvalitnější a komfortnější léčbu, protože si díky systému na ni nemůže racionálně připlácet. Protože kvalitu a komfort pacientovy léčby hradí jeho lékař formou regulačních mechnismů, které mají být letos obzvláště tvrdé, lepší léčba je jen pro protekční a korupční pacienty. A to je také špatně! Pacient v našem systému se čímdálvíce stává pouhým předmětem výzkumu, vyšetřování a léčby. Jen v přirozených vztazích pokladenského systému financování (realizovaným alespoň v ambulantní sféře) se může pacient opět stát pánem, který se může o své léčbě svobodně rozhodovat. Tento pokladenský systém, kompenzován řádnou sociální politikou, by nemusel být pro nikoho problém. A velkým přínosem by byla obnova přirozených vztahů mezi pacientem a lékařem, mezi pacientem a pojišťovnou, obnova plodné konkurence mezi lékaři a zdravotními pojišťovnami a ulehčilo by se především státu a jeho politikům. Zatím je pokladenský systém financování zdravotnictví nereálný, pro nezájem pacientů, lékařů, pojišťoven a především našich politiků. Avšak opakovaně probíhající stávky lékařú v Německu svědčí o tom, že ani bohatší státy nedokáží ukočírovat spokojenost všech účastníků systému a musí pravidelně do zdravotnictví dosypávat finance ze státního rozpočtu i přes spolúčast pacienta, která je regulativem zneužívání zdravotní péče. To právě prožíváme v současnosti i u nás.