ČTK to řekl analytik Václav Forst k výsledkům průzkumu, v němž odpovídalo 512 lidí napříč všemi zdravotními pojišťovnami. Z nich 93 procent ale zároveň uvedlo, že by chtěli přístup ke svým zdravotním záznamům.
Podle zjištění agentury STEM/MARK má detailní přehled o své zdravotní historii třetina lidí. Čtvrtina ví, kdy naposledy měli chřipku. Dvě pětiny si nepamatují termín poslední operace. „Ke svému zdravotnímu stavu se zodpovědněji stavějí ženy než muži. Například krevní skupinu zná až sedm žen z deseti, zatímco z mužů pouhá polovina,“ řekl Forst.
Podle průzkumu by devět z deseti dotázaných chtělo o svém zdraví vědět víc. Některé zdravotní pojišťovny už tuto možnost dávají. Například elektronickou zdravotní knížku, kterou má Všeobecná zdravotní pojišťovna, si pořídilo 2,5 milionu z 6,2 milionu jejích pojištěnců. Kartu života, kterou má největší zaměstnanecká Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra, si pořídilo 155.000 z téměř 1,2 milionu jejích pojištěnců. Tento projekt převzala Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, která ho začala od ledna nabízet svým 737.000 pojištěncům. Elektronické záznamy na internetu jsou přínosem i pro lékaře, mají přehled o lécích a vyšetřeních pacienta.
Podle nedávné studie se elektronické zdravotnictví v Česku zatím příliš neprosadilo, projekty jako elektronický recept či elektronická zdravotní knížka se nepodařilo plošně rozšířit.
„Tři čtvrtiny souhlasí se vznikem jednotného informačního systému, který bude obsahovat zdravotní záznamy všech obyvatel. Možnosti nahlédnout do něj by využilo osm lidí z deseti,“ řekl Zbyněk Stavař, marketingový ředitel služby elektronická zdravotní knížka, kterou poskytuje VZP.