Občané domažlického, jesenického, šumperského a uherskohradišťského okresu stáli v průměru o pět tisíc méně.
Protože VZP hradí zdravotníkům výkony stejně ve všech regionech, údaje ukazují, že někde chodí k lékaři častěji, případně absolvují dražší zákroky. Data tak zpochybňují rovný přístup k péči, zaručený ústavou.
Každý přístroj najde klienta
Srovnání údajů z posledních čtyř let navíc ukazují, že se regionální rozdíly zvětšují. Praha, Středočeský kraj, Ostravsko a Karlovarsko se dostávají víc nad průměr, naopak Jihočeský, Olomoucký a Zlínský kraj se spolu s Vysočinou propadají.
„Více se čerpá ve velkých městech, kde jsou specializované nemocnice. Jejich občané pak mají lepší přístup k drahým přístrojům a vyšetřením,“ vysvětluje hlavní důvod nerovnosti ředitel pro strategii VZP Pavel Vepřek.
S tím souhlasí i nezávislý expert Petr Fiala: „Ve zdravotnictví platí více než v jiných oborech, že nabídka generuje poptávku - tj. každý lékař a každý přístroj a každá pilulka si najde svého pacienta.“
Víc nemocnic znamená víc diagnostických přístrojů a v důsledku větší výdaje pojišťoven.
„Také je přirozené, že nejvíce se investuje v regionech, kde má zdravotnictví největší obrat. Proto rostou rozdíly,“ doplňuje ředitel Vepřek.
Do města, do nemocnice
V posledních letech se ukazuje, že lidé z venkova stále častěji dojíždějí za lékařem do nemocnic ve velkých městech. Proto rostou výdaje okresních poboček VZP v Kladně, Berouně a Příbrami, jejichž klienti se naučili jezdit do největší pražské nemocnice v Motole.
Poté, co byla zrušena menší nemocnice v Plané, musí lidé z tachovského okresu do Fakultní nemocnice v Plzni a tím zřejmě zvyšují svou útratu.
Investice však nejsou omezeny jen na velká města. Například ve svitavském okrese se v posledních letech investovalo do dvou nemocnic. Dvě jednotky intenzivní péče v jednom okrese mohou být důvodem, proč tamní občané čerpají z pojištění víc než v Hradci Králové s jeho fakultní nemocnicí.
Potřebujeme opravdu všechno?
Podle Vepřeka je úkolem pojišťoven, aby určily, kde je možné péči omezit a kde naopak chybí. Těžko přitom mohou hledat pomoc politiků, kteří se obvykle snaží zajistit nemocnicím ve svém regionu co nejlepší vybavení. Pojišťovnám přitom nezbývá než platit za všechny výkony, které si pojištěnci vyžádají.
„Proto musí dostat pojišťovny šanci, aby svým klientům vysvětlily, kolik za nabídku zdravotní péče platí a jestli skutečně potřebují i to, co nikdy nevyužijí,“ navrhuje řešení ředitel Vepřek.
Nízké výdaje mají krajská města, kde je místo fakultní jen „obyčejná“ velká nemocnice. České Budějovice, Zlín a Jihlava mohou být příkladem pro úspornou nabídku komplexní zdravotní péče, nejdříve však bude třeba ověřit, jestli není nutné tamní nabídku zdravotnických služeb rozšířit.
Krajem hypochondrů je Karlovarsko či Prachaticko
Čerstvě zveřejněná data VZP odhalila nejen to, kde se platí za zdraví nejvíc, ale také kde jsou lidé nejvíc nemocní. Nebo si to o sobě myslí.
Statistika VZP počítá se „standardizovaným pojištěncem“, a ruší tak vliv zdravotního stavu a stáří obyvatelstva v jednotlivých regionech. Přesto zcela průměrně zdraví občané spotřebují za návštěvy u lékaře či v nemocnici nejvíc v regionech, kde je víc nemocí.
„Někde jsou prostě zvyklí častěji chodit k lékařům,“ potvrzuje ředitel pro strategii VZP Pavel Vepřek rozdílné chování v jednotlivých krajích a okresech.
Tím se zřejmě vysvětluje, proč jsou častěji léčeni lidé na Ostravsku, Karlovarsku nebo Prachaticku. To může být také důvod, proč v posledních třech letech roste poptávka po zdravotní péči vedle Prahy nejrychleji na Karlovarsku, Ústecku a Liberecku.
Zdrženliví při čerpání zdravotní péče jsou naopak lidé ze „zdravých“ regionů na jihovýchodě republiky.
Návyk přehánět může pojišťovna odstranit osvětou. Pomoci mohou i poplatky u lékaře.
Nezávislý expert Petr Fiala však upozorňuje, že není jisté, jestli Češi zdravotní péči zneužívají i v nejvíc „hypochondrických“ regionech.
„Srovnání s Evropskou unií pro nás není možné. U nás se sice vykazuje až patnáct návštěv u lékaře ročně, v Evropě ale nepočítají vyšetření kvůli práci či úřadům ani telefonické konzultace, také vydávají opakované recepty.“
Cesta vede na pobočky
Vyšší výdaje v jednotlivých regionech mohou způsobit podle expertů VZP přechody k jiným pojišťovnám, které prý lákají mladé a zdravé lidí. Tento efekt může vysvětlovat, proč má VZP vysoké výdaje mezi pojištěnci na Ostravsku, kde platí léčení jen u 40 procent populace. Už ale nefunguje na Olomoucku, kde pod největší pojišťovnu patří jen polovina obyvatel, výdaje za ně však patří k nejnižším.
V ostatních krajích neklesá podíl pojištěnců VZP pod 60 procent.
Ředitel Vepřek předpokládá, že na příliš vysokých výdajích v jednotlivých regionech se mohou podepsat chyby ředitelů krajských nebo okresních poboček. „Z této obecné statistiky ale není možné usuzovat na nedostatky v jednotlivých pobočkách,“ upozorňuje.
Zvýšit výdaje mohou v jednotlivých regionech také kampaně farmaceutických firem mezi lékaři, kteří pak předepisují drahé léky. I v tom se jednotlivé okresy liší.
Co může ovlivnit výsledek v okresech
Síť zdravotnických zařízení je různě hustá, především u ambulantních specialistů a nemocnic. Pojišťovny tak platí zdravotní péči v síti, která je dána historickým vývojem.
Ambulantní specialisté mají vyšší úhrady v soukromých ordinacích než v nemocnicích. V nemocnicích však častěji posílají pacienty na další vyšetření. V různých okresech je různý podíl specialistů, kteří jsou v soukromé ordinaci.
V některých krajích je soustředěna drahá superspecializovaná péče. I když se její cena pro pojištěnce dojíždějící z jiných okresů zohledňuje ve výdajích jejich okresní pojišťovny, přece je víc čerpána místními pojištěnci.
Náhodný výskyt velmi drahých pojištěnců.
Pokud je v daném kraji vyšší podíl jiné zdravotní pojišťovny, většinou jsou u ní pojištěni zdravější a VZP zůstávají více nákladní pojištěnci.
Každý kraj a okres může mít jiné zvyklosti při předepisování léků.
Zdroj: VZP
Petr Holub, AKtuálně.cz
