V Česku jde na psychiatrii nejméně peněz v EU
Do oblasti psychiatrie u nás jdou podle údajů z takzvané Zelené knihy Evropské unie asi tři procenta ze všech zdravotnických výdajů. To je společně se Slovenskem jednoznačně nejméně v Evropské unii.
Přitom v západních zemích se pozornost věnovaná psychiatrii zvyšuje. Například počet pacientů s depresivním onemocněním stoupá a psychiatrická onemocnění se stávají ekonomicky i společensky závažnějším problémem než kardiovaskulární či onkologická onemocnění.
Česko zaostává zejména v poskytování akutních a alternativních možností péče, naopak poměrně dost je lůžek v léčebnách.
Hlavní problém: peníze
Podle přestavitelů České psychiatrické společnosti je hlavním problémem nedostatek peněz.
„Podíl výdajů na psychiatrickou péči je v Česku tak malý, že jsem tomu vůbec nechtěl věřit,“ řekl na konferenci Česká psychiatrie v 21. století: potřeby a realita Matthijs Muijen, který se problematikou duševního zdraví zabývá ve Světové zdravotnické organizaci (WHO).
Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že situace není tak jednoznačná. „Záleží na tom, jaká čísla se porovnávají. Údaje musí být ve vazbě na zdravotní a sociální systémy dané země. Kolik jde skutečně na psychiatrickou péči, nelze jednoduše změřit,“ říká Tomáš Cikrt z ministerstva zdravotnictví.
Kvůli neuspokojivému stavu psychiatrie vypracovali odborníci takzvaný Národní psychiatrický program 2007. Mezi hlavní cíle patří právě zajištění financování oboru, které by podle autorů mělo být srovnatelné s ostatními evropskými státy.
Plán vyjmenovává řadu dalších problémů české psychiatrie, řešení však nenabízí. „Návrhy jsou vágní. Psychiatři vyjmenovávají požadavky, nepřicházejí však s vlastními nápady, jak situaci řešit a co řešit prioritně,“ kritizuje postup České psychiatrické společnosti Tomáš Cikrt z ministerstva zdravotnictví. „Psychiatrická společnost by se měla inspirovat třeba odbornou společností onkologů, která nabízí vlastní kvalitní řešení,“ dodává.
Předseda České psychiatrické společnosti Jiří Raboch oponuje: „Na konkretizaci jednotlivých kroků Národního psychiatrického programu intenzivně pracuje skupina odborníků. Potřebujeme však podporu ministerstva. Reformu nemohou prosadit odborníci, ta musí být politickým rozhodnutím“, stěžuje si.
Léčebny nestačí
K dalším bodům plánu patří rozšiřování takzvané primární a komunitní péče. Zatímco léčeben je v Česku dost, počet zařízení, která by poskytovala akutní nebo alternativní péči, je nízký.
Důvodem je špatně řešené financování, protože většina zařízeních poskytujících akutní psychiatrickou péči je prodělečná. To byl případ i Centra krizové intervence v pražských Bohnicích, které vedení psychiatrické léčebny kvůli vysokým nákladům zrušilo. „Připravovaná reforma zdravotnictví umožní rozvoj primární a ambulantní péče, protože pojišťovny ji budou lépe financovat,“ říká Tomáš Cikrt z ministerstva zdravotnictví.
Psychiatrům také vadí, že většina léčeben je dlouhodobě zanedbávaná a nyní v havarijním stavu. To přiznává i ministerstvo zdravotnictví. Podle úřadu většina léčeben sídlí v památkově chráněných objektech a náklady na opravu jsou proto obrovské.
„Léčebny však musejí zůstat. Mají nezastupitelnou pozici. Chybějí ale další moderní možnosti léčby,“ tvrdí psychiatr Jiří Raboch. V Česku například téměř nefungují takzvaná komunitní centra, jejichž počet se v západních zemích rychle zvyšuje. Ta napomáhají duševně nemocným začlenit se do společnosti, vytvářet vztahy s lidmi, mít rodinu, bydlení a práci.
„Psychiatrická společnost by měla více komunikovat s městy nebo ministerstvem práce a sociálních věcí. Psychiatrie nespadá pouze pod zdravotnictví. Právě města by měla podporovat rozvoj komunitních center,“ myslí si Tomáš Cikrt z ministerstva zdravotnictví.
Pořád jsou to blázni
Dalším dílčím důvodem špatného stavu české psychiatrie jsou přetrvávající předsudky veřejnosti.
„Taková určitá stigmatizace psychiatrie je středoevropským specifikem, který pochází už z habsburských dob,“ říká psychiatr Jiří Raboch.
Situace se v posledních dvaceti letech zlepšila. Přesto si s návštěvou psychiatrie veřejnost stále spojuje slova jako blázinec, šílenec, který je odsouzený strávit zbytek života za plotem léčebny. Zejména na venkově neléčí svou psychickou poruchu desetitisíce lidí. Dochází také k diskriminaci duševně nemocných.
Relativně slabé povědomí o psychických nemocech mají i praktičtí lékaři. Podle údajů České psychiatrické společnosti například 90 procent lidí s depresí není vůbec léčeno nebo je léčeno nesprávně.
Také jedním z bodů Národního psychického programu je boj proti stigmatizaci a izolaci duševně nemocných. „Snažíme se o zvyšování informovanosti veřejnosti i lékařů. Například spolupracujeme se Svazem praktických lékařů,“ říká profesor Raboch z psychiatrické společnosti.
O odstranění předsudků a psychiatrickou osvětu usiluje i několik sdružení, například Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví projektem Změna-STOPSTIGMA.
Bude hůř
Zahraniční studie předpokládají v následujících letech v západních zemích další nárůst výskytu především depresivních poruch a s tím spojené zvyšování ekonomických ztrát.
Duševními poruchami trpí během svého života asi 27 procent Evropanů, téměř 60 tisíc jich ročně spáchá sebevraždu. Náklady spojené s duševními nemocemi odhaduje Evropská unie na 4 až 5 procent HDP. „Ročně v Česku spáchá více lidí sebevraždu, než kolik jich zemře při dopravních nehodách,“ připomíná psychiatr Jiří Raboch. Na obrázku vpravo se můžete podívat, kde se v Česku páchá nejvíc sebevražd.
Nejčastěji se vyskytují depresivní a úzkostné poruchy, poruchy chování a návykové nemoci.
Duševní poruchy představují obrovskou zátěž pro ekonomiku, pacienta i společnost. Ve statistice, která uvádí takzvaný počet ztracených let života, stojí celosvětově duševní poruchy na prvním místě společně s nemocemi kardiovaskulárními.
Zdeněk Mihalco, Aktualne.cz