Průzkum odhalil také nedostatek vápníku, železa a vitamínu D ve stravě dětí, řekl novinářům předseda Společnosti pro výživu Petr Tláskal. Připomněl, že vlivem nevhodné stravy jsou Češi náchylnější k civilizačním onemocněním, zvrátit to podle něj může tzv. nutriční programování.
„Výživa dítěte v prvních 1000 dnech života hraje klíčovou roli pro jeho zdraví v dospělosti. V raném dětství mohou rodiče ovlivnit, do jaké míry bude dítě odolné vůči negativním stravovacím návykům, které přispívají k rozvoji civilizačních chorob,“ řekla k nutričnímu programování předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková.
Zdraví v dospělosti předurčují geny z 20 procent, celých 80 procent je výsledkem vlivu životního prostředí a stravy v raném věku. „Nastartujeme-li organismus dítěte v prvních třech letech, připravíme ho na okolní prostředí. Díky nutričnímu programování bude odolnější a bude se lépe vyrovnávat s riziky,“ uvedl k novým doporučením pro výživu kojenců a batolat Tláskal.
Nutriční programování klade důraz na vhodné zdroje energie, pestrost stravy a včasné odhalení alergií. Iniciativa 1000 dní do života ho prosazuje jako základní přístup k výživě dětí do tří let věku.
Podle aktuálního průzkumu odpovídá příjem energie dětí v tomto věku doporučením, ale skladba stravy je nevyvážená. V jídelníčku mají oproti doporučením víc živočišných bílkovin a tuků a také soli. Do budoucna to zvyšuje u nich riziko metabolických změn, jako obezita či postižení cév.
Ke změnám metabolismu přispívá i nižší podíl rostlinných tuků a ryb ve stravě dětí. Děti je potřebují, mastné kyseliny v nich obsažené příznivě ovlivňují jejich psychomotorické schopnosti a imunitu.
„Výsledky studie by měly být podnětem pro rodiče k pečlivějšímu výběru z nabídky výrobců potravin. Měli by věnovat zvýšenou pozornost kvalitě výrobků, jejich nutričnímu složení a měli by jídelníček svých dětí sestavovat co nejpestřeji,“ shrnul Tláskal.