Ve zprávě pro pondělní jednání tripartity to uvádí ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Letos by příjmy lázní mohly díky změně legislativy a novému indikačnímu seznamu narůst celkem o půl miliardy korun a dosáhnout původních dvou miliard.
Pro české lázeňství byl nejkritičtější rok 2013, pobyty v lázních se zkrátily ze čtyř na tři týdny a omezily se počty hrazených nemocí. Počty dospělých pacientů na pojišťovnu klesly na 64.000 ze 113.000 léčených v roce 2009. Příjmy lázní se snížily na polovinu.
Pojišťovny pak vyzvaly lékaře, ať poukazy píšou, protože jim na účtech zůstaly peníze, které pro lázně vyčlenily. Úhradová vyhláška v roce 2014 lázním přidala peníze. Od ledna 2015 se pobyty prodloužily na čtyři týdny, seznam nemocí se rozšířil, obnovila se i možnost opakovaných pobytů.
„Meziročně v roce 2014 narostl počet tuzemských klientů o devět procent na 200.000, nahradil tak zčásti pětiprocentní výpadek zahraniční klientely. Dalším efektem je delší setrvání klientů, v průměru to přineslo desetiprocentní nárůst - přispěl k tomu hlavně nárůst pacientů v komplexní péči. Letos tento nárůst pokračuje, a pokud potrvá, lze očekávat navýšení v počtech kolem 80.000, což už je de facto návrat ke stavu z roku 2010,“ uvádí zpráva, kterou zveřejnili odboráři na svém webu.
Ministerstvo podle zprávy chystá i další opatření na podporu lázeňství - chce začlenit výuku balneologie do vzdělávání mediků na lékařských fakultách a téma organizace lázeňství i do vybraných oborů specializačního vzdělávání lékařů. Plánuje rozšířit definici příspěvkové lázeňské péče, která nyní je hrazena z pojištění jen jako lůžková. Nově by měla být hrazena i jako péče ambulantní, ale jen v zařízeních poskytovatelů lázeňské léčebně rehabilitační péče.
Ve zprávě ministerstvo rovněž informuje o řešení sporu lázní s autorskými svazy o poplatky za televize na lázeňských pokojích. Očekává letos dohodu o těchto úhradách ve výši, která odpovídá faktu, že přítomnost televize na pokoji není pro pacienta při výběru lázní určující.