Více než pětinu obyvatel Saúdskoarabského království tvoří cizinci. Co je hlavním důvodem zaměstnávání zdravotníků ze zahraničí?
Záleží na tom, o jakých profesích ve zdravotnictví mluvíme. Největší část tvoří sestry. Zatím jich nemáme dostatek z vlastních zdrojů, tak je musíme dovážet z jiných zemí. Ostatní profese ve zdravotnictví už jsme schopni pokrýt vlastními silami. Lékařské a další profese už v naší nemocnici zastávají Saúdové.
Vaši zdravotníci mají možnost získávat vzdělání v Saúdské Arábii, nebo studují v zahraničí?
Mají dvě možnosti. Vzdělání v oblasti zdravotnictví mohou získat jednak u nás, na lékařských fakultách univerzit v Saúdské Arábii. Kromě vysokých škol zde máme také vyšší odborné školy pro sestry i pro lékaře či farmaceuty. Ale na druhé straně si velice ceníme toho, když lékař po absolutoriu zdejší univerzity ještě získá postgraduální vzdělání v zahraničí. Doplní si znalosti, získá zkušenosti a navíc se mu pobytem v zahraničí otevře další úhel pohledu na medicínu a zdravotnickou problematiku. Samozřejmě magisterské, doktorské i doktorandské programy je možné studovat v Saúdské Arábii, ale snažíme se, aby si absolventi rozšířili znalosti i o poznatky, které mohou získat v jiných zemích.
V kterých například?
Oblíbenými destinacemi pro rozšíření zdravotnického vzdělání jsou pro nás státy, jako je Kanada, USA, Velká Británie, Německo, částečně také Austrálie, ale jsou to dnes i země Blízkého východu, jako například Egypt. Dá se říct, že naši mladí lékaři studují téměř po celém světě.
Studují také na lékařských fakultách v České republice?
Ano, byla jsem překvapená, když jsem začátkem listopadu v rámci česko-saúdského obchodního fóra na pražském Žofíně potkala několik saúdských studentů, kteří tady v České republice studují. Naši lidé ale nestudují u vás jen na lékařských fakultách, věnují se i jiným oborům. Potkala jsem v Praze také studenta inženýrství.
Pracují v SFH saúdští lékaři, nebo jen cizinci?
Osmdesát procent lékařů jsou Saúdové.
A co ženy v pozici lékařů? Jsou ve vaší nemocnici také lékařky?
Ano, ale na pozicích lékařů konzultantů máme jen Saúdky. Pracují v oborech, jako jsou plastická chirurgie, chirurgie, neurochirurgie, dermatologie či gynekologie. I když dnes už je u nás obecně přijatelný i mužský gynekolog.
Pracujete jako ředitelka ošetřovatelství, což je obdoba našich náměstků pro ošetřovatelskou péči…
Ano, jsem zodpovědná za ošetřovatelskou péči na všech odděleních naší nemocnice.
Kolik má SFH celkem zaměstnanců a kolik lidí řídíte?
Celkem zde pracuje 3200 lidí a já mám na starosti 1200 sester.
Převažují ve zdravotnických pozicích cizinci?
Mluvíme-li o lékařích, jak jsem již řekla, 80 procent jsou Saúdové. Za zahraničních tu máme hodně Indy. Také máme poměrně dost fyzioterapeutů z České republiky. V ošetřovatelských pozicích zde působí celkem 28 národností.
Jaká je vaše hlavní zodpovědnost?
Zodpovídám za všechno, co se týká sester a ošetřovatelství, tedy i za veškerou administrativu přes příjem nových sester, jejich umisťování na jednotlivé pozice a oddělení, za nastavování ošetřovatelských procesů a jejich dodržování, vytváření a řízení struktur a samozřejmě také plánování s ohledem na vývoj do budoucna. Jsem členem Rady nemocnice neboli strategického managementu, takže pochopitelně zde mám své slovo.
Jaké máte vzdělání a délku praxe?
Absolvovala jsem bakalářské studium ošetřovatelství na Univerzitě King Saud v Rijádu v roce 1998. Nějakou dobu jsem pracovala jako sestra u lůžka, potom jsem se postupně stala charge nurse (staniční sestra) a pak vrchní sestrou. Dále jsem vystudovala obor řízení lidských zdrojů v ošetřovatelství v rámci King Faisal Specialist Hospital a poté jsem zde pracovala jako manažer pro kontrolu infekcí a nozokomiálních nákaz. V roce 2005 jsem vycestovala do USA, abych tam získala Osvědčení ke kontrole infekčních nemocí. V roce 2009 jsem odjela do Austrálie, kde jsem absolvovala magisterské studium v oblasti infekčních chorob. A v současné době si dodělávám doktorát Ph. D. z managementu v ošetřovatelství na univerzitě v San Francisku.
Lékařské povolání má ve vaší zemi velkou prestiž. Platí to i pro lékaře ze zahraničí?
Zahraniční lékaři někdy mají dokonce vyšší prestiž než tuzemští, záleží na tom, odkud jsou. Lékaři z Kanady a ze Spojených států amerických jsou u nás ceněni ještě více než Saúdové.
Jak se díváte na zaměstnance z České republiky. Jste spokojena s prací našich sester?
Chtěla bych říct, že především jsou to naši pacienti, kteří tolik oceňují české sestry. A právě to je ten hlavní důvod, proč v naší nemocnici české sestry zaměstnáváme a proč je o ně takový zájem. Pacienti si jejich přístup k nemocným velice pochvalují. České sestry jsou k nim milé a příjemné, dobře se o ně starají. Moc si toho vážíme.
Obstojí české sestry ve srovnání se sestrami třeba z USA či z Británie?
Co se týká vzdělání, pracovních dovedností a zkušeností, v porovnání se sestrami z Evropy české sestry určitě patří mezi špičku. Hlavním důvodem, proč v naší nemocnici není více sester z Česka, je jejich nedostatečná znalost angličtiny. Hodnotíme-li osobnost českých sester, nemůžeme si stěžovat. Jsou velmi milé, příjemné, empatické… Ale nejsou tolik zvyklé pracovat v manažerských pozicích, což je škoda, protože bych je ráda viděla i na těchto náročných postech. Češky by měly být ráznější a sebevědomější, měly by získat více zkušeností právě v oblasti managementu, což jim z mého pohledu teď trochu chybí.
Co pro to mohou udělat?
České sestry, které chtějí v Saúdské Arábii pracovat i na vyšších pozicích, by se měly více zaměřit na studium managementu a vedení lidí. Potřebují také získat více zkušeností v naší zemi, protože tady jsou součástí mezinárodního týmu. Jako manažerky by měly být silnější, přísnější, u vás nejste příliš zvyklí pracovat s jinými národnostmi, takže je pak někdy složitější se v tomto prostředí začít bez problémů pohybovat. V naší nemocnici se v pracovním procesu prolínají různé rasy a odlišné kultury. Pro sestry, které k nám přišly ze západní Evropy nebo z USA, toto nebývá problém, protože v těchto zemích žije mnoho národů, jež jsou různě promíchané. Jsou tedy na mezinárodní týmy zvyklé, jsou zvyklé multikulturně jednat a uvažovat. Saúdská Arábie dává českým sestrám příležitost zvýšit si sebevědomí a naučit se řídit mezinárodní tým. Prostě naučit se vycházet s lidmi, kteří mají v hlavě jiný „software“, jiné nastavení. A není to jen jiným kulturním zázemím. Je to tím, že české sestry jsou zvyklé v práci být jenom mezi sebou, mezi Češkami, mezi svými se stejným „softwarem“ v hlavě. Češi jsou velice příjemní, hodní a jemní lidé a problém je právě v tom, že některé národnosti s touto povahou a přístupem prostě nemůžete uřídit. Chce to více razance.
Líbí se vám v České republice?
Líbí se mi především Praha, má krásnou historii, která na vás dýchne na každém kroku. V létě i v zimě je tu příjemná atmosféra, která dává prostor pro výbornou relaxaci. A jsou tady také velmi milí lidé.
Měla jste příležitost navštívit nějakou českou nemocnici?
Navštívila jsem Fakultní nemocnici Motol v Praze a pak jsem byla v lázních Karlovy Vary, ale to nebylo pracovně, užila jsem si tam wellness pobyt.
Je něco, co vás v motolské nemocnici opravdu překvapilo?
Motolská nemocnice je obrovská, však je největší ve střední Evropě. Velice příjemně mě překvapila organizovanost procesů, všechno hladce funguje. Líbilo se mi především klidné prostředí, ne jako u nás, kde pacienti a jejich rodina jsou všude. V této nemocnici panuje klid, což samozřejmě není tím, že by nemocnice měla málo pacientů, ale protože je všechno dobře zorganizované.