Zlepšení podle Březovského přinesl nový transplantační zákon, podpora programů žijících dárců i intenzivnější práce s lékaři na JIP v dárcovských nemocnicích.
Podle Mezinárodního registru dárcovství a transplantace orgánů (IRODaT) bylo v ČR loni na milion obyvatel 20,5 zemřelých dárců, je to nárůst proti roku předchozímu, kdy jich bylo 19,8. Žebříček dlouhodobě vede Španělsko, loni s 35,1 zemřelými dárci, rok předtím s 34,8. Následuje Chorvatsko s 35 zemřelými dárci na milion obyvatel, rok předtím vykazovalo 36,5. Třetí Malta měla loni na stejný počet obyvatel 34 zemřelých dárců, rok předtím 30. USA mělo loni na milion obyvatel 25,9 zemřelých dárců, rok předtím 26.
V žebříčku žijících dárců vede Turecko s loňskými 46,6, rok předtím vykázalo 43,2. Česko si meziročně polepšilo z předloňských 6,8 na 7,9 v roce 2913 žijících dárců na milion obyvatel. Přispěl k tomu Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) rozvojem programu transplantace ledvin od žijících dárců i programu transplantace části jater.
Podle Březovského je na tom v oblasti dárcovství Česko poměrně dobře. „Počet těch, kdo darovali ledvinu jako živí, stoupá geometrickou řadou. Je to velmi potěšující, protože to současně vyjadřuje i kolegiálnost lidí mezi sebou,“ řekl. Darování je hlavně v rodině a mezi přáteli, IKEM ale provedl i několik řetězových transplantací ledvin, kdy se podařilo spárovat orgány dárců a příjemců díky tomu, že ledvinu daroval zdravý člověk k volnému použití.
V Česku také přibývá orgánů od dárců s mozkovou smrtí, každý rok o pět až sedm procent. Nemocnice totiž víc myslí na to, že orgány od nich lze nabídnout k transplantaci. Pokud pro některý z nabídnutých orgánů není v Česku vhodný příjemce, třeba nevyhovuje krevní skupina či je orgán pro pacienta příliš velký, nabídne ho koordinační středisko jiné zemi EU.
„Využíváme počítačový program, který registruje nabídky a poptávky. Vytvořili jsme ho za pomoci evropského projektu v ČR a funguje pátý rok. Dosud se podařilo umístit orgány asi ve 40 případech, čili je to další úspěšná aktivita, jak zvýšit počty využitých orgánů,“ řekl Březovský.
K nárůstu počtu transplantací přispěl podle něj i transplantační zákon, který umožnil finanční náhradu za ušlý výdělek žijícím dárcům a pohřebné pro pozůstalé jako dík za to, že dárcovství umožnili.
Nárůst transplantací podporují i zdravotní pojišťovny. Například IKEM si dojednal s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) tzv. balíčkové ceny, které zahrnují vše od vyšetření pacienta přes transplantaci po související následnou péči. Balíčkové ceny jsou vyšší, než stanoví úhradová vyhláška. Za transplantaci srdce tak dá VZP 1,7 milionu, což je proti vyhlášce o tři čtvrtě milionu víc, za transplantaci jater 1,68 milionu, tedy o milion víc oproti vyhlášce. Mluvčí VZP Oldřich Tichý ČTK řekl, že v zájmu klientů VZP i celého zdravotního systému je, aby špičkové pracoviště, jakým IKEM je, mělo vytvořeny co nejlepší podmínky pro poskytování této péče.
V Česku je sedm transplantačních center, vedle pražského IKEM a centra ve Fakultní nemocnici Motol jsou centra v Brně, Plzni, Ostravě, Olomouci a Hradci Králové. Transplantují se ledviny, srdce, plíce, játra a slinivka břišní, včetně Langerhansových ostrůvků, IKEM nyní chystá zcela nový program operací tenkého střeva.