Registr vznikl v Plzni v roce 1992 a ke konci června evidoval 66.175 lidí ochotných kdykoliv darovat anonymně a bezplatně kostní dřeň pro záchranu života jiného člověka bez ohledu na národnost, pohlaví, věk, orientaci či vyznání. Krvetvorné buňky, které dnes odebrali zdravotníci hematoonkologie plzeňské fakultní nemocnice, dostane pacient v zahraničí.
„Do registru jsem vstoupil zhruba před osmi lety, důvodem bylo onemocnění jednoho mého kolegy leukémií. Vstoupilo nás do registru víc najednou, abychom mu nějakým způsobem vytvořili podporu,“ řekl dnes ČTK devětatřicetiletý dárce Michal Kolář z Pelhřimova. Pro kolegu tehdy nikdo z přátel vhodným dárcem nebyl, svého dárce ale nakonec našel. „Když člověk do registru vstupuje, tak si představuje, že se mu někdo ozve, že jednou bude moci někomu pomoci. To, že to bude po osmi letech, jsem nečekal,“ řekl. „Člověk spíš jen doufá, protože ta pravděpodobnost je strašně nízká,“ poznamenal.
Krevní dřeň se odebírá v narkóze přímo z pánevní kosti, nebo separací z krevního oběhu. V poslední době převažují odběry na separátoru. Dárce si vždy může způsob vybrat. Pět dní před odběrem na separátoru si musí píchat růstový faktor pro stimulaci krvetvorných buněk do periferní krve. Pátý den je napojen na separátor. Zdravotníci mu napíchnou žíly na obou rukou - z jedné proudí krev do přístroje, který si z ní vezme krvetvorné buňky a ostatní krev vrací do druhé ruky. Zhruba pět litrů krve, což je přibližně její průměrný objem v lidském těle, proteče ve sterilním prostředí separátorem za čtyři hodiny odběru asi třikrát. Do vaku se vyseparují v plazmě krvetvorné buňky. „Na kilogram hmotnosti příjemce by mělo být většinou čtyři krát deset na šestou krvetvorných buněk,“ řekla lékařka Jana Navrátilová.
Odběr nebolí. „Necítím nic. Vpichy jsou bezbolestné jako při injekci a samotný průtok krve nijak necítím,“ uvedl Kolář. Jeho dřeň se bude muset dostat k příjemci do 48 hodin, při odběru z kosti by to bylo do 24 hodin. Pacient ji dostane do žíly jako transfuzi a krvetvorné buňky se samy usadí a začnou postupně fungovat. Zhruba za deset dní se to začne projevovat v krevním obraze, vysvětlila Navrátilová.
ČNRDD loni získal 9759 nových dárců, ke konci roku 2015 evidoval 61.737 dárců. Ke konci června bylo na celém světě přes 28 milionů dárců. Kromě ČNRDD existuje v ČR od roku 1991 ještě registr dárců krvetvorných buněk při IKEM, který má kolem 24.200 dárců.
Databáze ČNRDD je napojena na registry po celém světě. Dokáže tak v případě potřeby vyhledávat dárce pro české pacienty v zahraniční a naopak české dárce pro zahraniční pacienty. Od svého vzniku v roce 1992 ČNRDD zprostředkoval k 30. červnu 2016 celkem 1364 odběrů. Ze zahraničí přišla dřeň pro 767 pacientů v ČR, naopak čeští dárci darovali krev 188 lidem v zahraničí. Loni provedli lékaři odběr u 41 dárců evidovaných v ČNRDD, kromě ČR putovaly krvetvorné buňky například za pacienty do Francie, Litvy, Německa, Polska, USA či Velké Británie.