Výzkum přispěl k tomu, že se v budoucnu bude moci tato nemoc léčit individuálněji a pacienti nebudou muset dostávat zbytečně vysoké dávky cytostatik nebo záření, řekl ČTK molekulární epidemiolog Pavel Vodička z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.
Vědci studovali dynamiku opravy DNA v krevních buňkách stovky pacientů s nádory tlustého střeva a konečníku v době diagnózy, po ukončení terapie (šest měsíců) a po dalších šesti měsících. „U pacientů dobře odpovídajících na léčbu se parametry opravy DNA po úvodním poklesu vrací na úroveň odpovídající kontrolním (zdravým) osobám,“ uvedl Vodička.
Ukázalo se, že nádorové buňky díky ztrátě své specializace mohou snadněji přežívat a jejich zabití, například cytostatiky, je vzhledem k jejich schopnosti obrany daleko složitější, než u běžných buněk. Vědci se zabývali také tím, jestli míra poškození buněk může pomoci v předpovědi, jak bude pacient reagovat na standardní chemoterapii.
Díky výsledkům výzkumu by se při individuálnější léčbě dalo předejít toxickým účinkům cytostatik i tomu, že se pacient stane vůči léčbě odolnější, dodal Vodička. Spolu s italským vědcem Alessiem Naccaratim vedl výzkum financovaný Grantovou agenturou ČR ve spolupráci s Thomayerovou nemocnicí v Praze a Státním zdravotním ústavem.
Rakovina tlustého střeva patří mezi nejčetnější diagnózy rakoviny v Česku. Úmrtnost je vysoká, protože je často diagnostikována ve vyšších stadiích rozvoje onemocnění. V ČR je ročně zjištěno onemocnění u zhruba 8000 lidí, 4000 na něj zemře. Velký význam tak má preventivní vyšetření.
Riziko onemocnění zřejmě zvyšují špatné stravovací návyky, například denní konzumace „červeného“ masa, úprava potravin smažením, pečením a grilováním, vyšší podíl živočišných tuků ve stravě, kouření a zvýšená konzumace alkoholu. Zvyšují je i nadbytečné kilogramy. Naopak ochranný vliv má fyzická aktivita, pravidelná konzumace rybího masa a tuku, příprava pokrmů vařením a dostatečný příjem kalcia a vitamínu D v potravě.