PRAHA - Čeští vědci se podílejí na výzkumu léku na Alzheimerovu nemoc, která je spojena s výrazným úbytkem duševních schopností a postihuje hlavně seniory. Alzheimerovou chorobou trpí třetina obyvatel nad 85 let. Dosavadní léky dokáží demenci jen zpomalit. Odborníci z Akademie věd s finskými kolegy studují, nakolik jsou u myší s genem této nemoci zasaženy paměť a myšlení a zda se s Alzheimerem stávají dementní.
„Zvířata s lidským genem pro Alzheimerovu chorobu mají v mozku podobné změny jako nemocní lidé - plaky a klubíčka z bílkoviny zvané amyloid. Kdyby se odstranily, bylo by možné je vyléčit,“ řekl novinářům Jan Bureš z fyziologického ústavu AV.
Česko-finský výzkum podle něj potvrdil, že nemoc ovlivňuje myšlení zvířat. Zvířata sice nemyslí ve slovech, ale provádějí řadu plánovaných akcí, bez nichž by nepřežila. Jsou to jednoduché formy myšlení. „Vyvoláme-li poruchu, nejsou schopna myslet, stávají se dementní,“ shrnul Bureš.
Podle Bureše už Američané začali na myších zkoušet novou metodu léčby - podnítili jejich imunitní systém, aby napadal amyloid. Myši se vyléčily. Když stejný postup zkusili u lidí, setkali se s nečekanými komplikacemi. Imunitní reakce u deseti procent pacientů vyvolala zánět mozku.
„Patrně vakcína nebyla ideální a kromě amyloidu napadala nově vytvořená imunita i jiné tkáně,“ vysvětlil Bureš. Nyní se vědci snaží upravit imunizaci tak, aby neblahé dopady vyloučili. Další možností je pasivní imunizace, kdy se tělu dodají hotové obranné látky. „Na myších to funguje,“ uvedl Bureš.
S dementními hlodavci se provádějí i jiné pokusy. Jednou z příčin tvorby amyloidu je zvýšená oxidace - vědci tedy zkoušejí antioxidanty. Slibně vypadá kurkuma, která je součástí koření kari. „V Indii, kde je běžnou částí jídelníčku, je jen čtvrtinový výskyt Alzheimera ve srovnání s USA,“ podotkl Bureš a dodal, že vliv na rozdílný výskyt má samozřejmě i to, že v USA se lidé dožívají vyššího věku.
ČTK