Studii českých vědců zveřejnil americký odborný časopis Plos One, zprávu o ní předalo ČTK oddělení vnějších vztahů fakulty.
„V zemích, kde je hodně Rh negativních, je méně neuropsychiatrických onemocnění a více nemocí srdce a cév a některých typů rakoviny. V zemích, kde je hodně Rh pozitivních heterozygotů, což jsou lidé nesoucí jednu kopii genu pro Rh pozitivitu a jednu pro Rh negativitu, je to naopak,“ řekl profesor Flegr ČTK. Závěr podle něho představuje řešení 80 let staré hádanky.
Až doposud bylo podle něj naprostou záhadou, jak je možné, že se v populaci společně vyskytují nositelé dvou různých variant genů pro Rh faktor. Před nástupem moderní medicíny umíralo jen v USA ročně 10.000 Rh pozitivních dětí narozených Rh negativním matkám na hemofilickou anemii, neboli chudokrevnost.
Zajímavé podle profesora je, že děti, které se těmto ženám narodí a přežijí, jsou výrazně odolnější, stejně jako když se narodí Rh pozitivní matce dítě s Rh negativním otcem, tak také přežívá mnohem lépe než dítě, které má dvě kopie pro Rh negativitu, nebo dvě kopie pro Rh pozitivitu. „Kdyby nebylo mimořádné odolnosti heterozygotů, tedy jedinců nesoucích obě varianty příslušného genu, musela by být méně hojná alela rychle odstraněna z jakékoli populace,“ uvedl profesor.
Jednu záhadu se podle něj sice podařilo vyřešit, dvě nové však vyvstaly. Flegr považuje za zvláštní, že vztah mezi zátěží nemocí a četností výskytu jednotlivých genotypů nebyl popsán podstatně dříve. Všechna potřebná data jsou dostupná na stránkách Světové zdravotnické organizace a příslušnou analýzu podle něj zvládne i student za pár hodin. Stejně tak jsou data, která ukazují na horší zdravotní stav u Rh negativních, k dispozici v mnoha databázích, včetně celonárodních skandinávských databází.
„Druhá záhada mne provokuje snad ještě více - jaký fyziologický mechanismus stojí za lepším zdravotním stavem Rh pozitivních heterozygotů, tedy těch, kdo nesou jednu bezchybnou kopii genu a druhou, která je zásadním způsobem poškozena - prakticky úplně chybí,“ řekl.
Biologická funkce tzv.iontové pumpy, jejíž součást kóduje právě Rh gen, je podle profesora Flegra stále neznámá. Nový objev českých vědců by mohl napovědět, jaká by tato funkce mohla být. Objev může být do budoucna využit pro léčbu, která by se dala „šít na míru“ danému pacientovi, tedy v tzv. personalizované medicíně.